Šéfka rozpočtové rady o daňovém balíčku: Cena je příliš vysoká na to, co změny přinesou ekonomice

Prezident Miloš Zeman v úterý oznámil, že bude vetovat daňový balíček, který momentálně čeká na projednání v Senátu. Soubor opatření, který mimo jiné obsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent, totiž zároveň zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Celkový pokles daňových příjmů by tak dosáhl 130 miliard korun. Hostem Ranního interview byla šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eva Zamrazilová říká, že každá ušetřená miliarda je pro nás pozitivní zprávou. | Foto: Petr Topič | Zdroj: MAFRA/Profimedia

Zemanovi v návrhu chybí i původně dohodnuté zrušení superhrubé mzdy a zavedení daňových sazeb na vymezenou dobu dvou let.

Balíček jako celek prošel v Poslanecké sněmovně především hlasy poslanců ANO, KSČM, ODS a SPD.

Premiér Andrej Babiš (ANO) následně kvůli zátěži pro státní rozpočet požádal Senát, aby balíček upravil a vyňal z něj slevu na poplatníka. Senátoři se ale zatím shodují jen na nutnosti kompenzace pro kraje a obce, pokud dojde ke zrušení superhrubé mzdy.

Jak hodnotíte výrok prezidenta Zemana a krok, který chce podniknout?
Na situaci se dívám z pohledu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a každá miliarda, která bude ušetřena, je pro nás pozitivní zprávou. Jako Národní rozpočtová rada máme s tím balíčkem problém. Prohlubuje schodek (státního rozpočtu) z 320 schválených miliard na dalších téměř 450. Takže z tohoto pohledu je to (vetování prezidentem) jistě pozitivní.

Je reálné stihnout schválit daňový balíček do konce roku?
Reálné to asi je, i když lhůty, které tady jsou, by posouvaly jednání sněmovny až někam mezi Vánoce nebo těsně před Nový rok. Ale reálné to je. Je to otázka dohody politické reprezentace. Pan prezident vyslal signál, že 450 miliard je moc. A vyslal také signál o svých preferencích. Nyní jde o to, jak na to poslanci a senátoři zareagují.

Prezident Zeman bude vetovat daňový balíček. Vadí mu slevy na poplatníka i chybějící doba platnosti

Číst článek

Který z nástrojů by bylo podle vás účinnější zavést? Slevu na dani, nebo snížení daní?
Já se na to vůbec nedívám tímhle pohledem. Moment, že je potřeba ulevit zaměstnancům tím, že bude posilovaná spotřeba, považuji za naprosto lichý, protože cena pro státní rozpočet je příliš vysoká na to, co opatření může přinést ekonomice. Pro ekonomiku je to marginální opatření, pro státní rozpočet je to hodně peněz a ještě s rizikem, že toto opatření zůstane natrvalo.

Což je také to, na co reagoval pan prezident, protože původní dohoda zněla, že je to na dva roky. A dvouletý limit není v těle zákona a je obsažen pouze v důvodové zprávě zákona.

Kde je možné najít příjmy či úspory, které tento případný výpadek nahradí?
To je tolik peněz, že by to v současné době vyžadovalo tak razantní opatření na příjmové nebo výdajové straně, že není realistické najít na tento výpadek peníze.

Co tedy snížení daně z příjmu na 15 procent znamená pro budoucí zadlužení České republiky?
Dělali jsme výpočty, které ukazují, že pokud by byl daňový balíček schválen a netrval by jenom dva roky, zadlužení České republiky by mohlo dosáhnout 55 procent HDP už v roce 2025. Což by byla kolize s dluhovou brzdou. Je to opatření, které je velmi razantní na příjmové straně a samozřejmě by se propisovalo do dalších let.

Polovina Čechů nesouhlasí s daňovou reformou, ukázal průzkum. Míní, že stát by teď měl spíše šetřit

Číst článek

Co by to tedy za necelých pět let mohlo znamenat?
Znamenalo by to, že v momentě, kdy narazí ekonomika na dluhovou brzdu, podle zákona o dluhové odpovědnosti se musí okamžitě začít razantně šetřit. Musí se renovovat státní rozpočet, který se musí přepracovat tak, aby spěl k vyrovnanosti. Takže by se potom muselo velmi tvrdě škrtat, což by dopadlo na veřejné služby, sociální dávky a samozřejmě na investice. Ty by se jistě škrtaly jako první.

Nebo je tu druhá možnost, kdy by došlo k tomu, k čemu došlo už letos: že by pravidla byla rozvolněná a k zákonným následkům by potom nedošlo. Jenomže zadlužení ve výši 30 procent, kde jsme teď, na téměř 60, kde bychom byli, to už jsou hodnoty, ze kterých se dluh směrem dolů snižuje těžce. A úroky, které by se z toho platily, by byly minimálně trojnásobné, než jsou nyní. Takže to také velmi podvazuje hospodářský růst.

Jiří Chum, kar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme