Zasedání G20 v Jižní Koreji napětí na měnových trzích nezažehnalo

Zemím skupiny G20 se nepodařilo zažehnat hrozbu celosvětové obchodní války. Zástupci nejvýznamnějších hospodářsky rozvinutých a rozvíjejících se zemí se na zasedání v Jižní Koreji shodli jen na tom, že je třeba přijmout opatření, která zabrání kolotoči ochranářských opatření a následných odvet zabránila.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministři financí G20 a guvernéři centrálních bank na summitu v Jižní Koreji | Foto: ČTK/AFP

Jediným hmatatelným výstupem summitu je posílení vlivu rozvíjejících se ekonomik v Mezinárodním měnovém fondu. Jak ale na Rádiu Česko upozornil náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa, podle něj větší práva rozvíjejících se zemí v MMF jako pojistka proti hrozbě globální obchodní války stačit nebudou.

„To, že rozvojové země získaly větší pozici v MMF, je pouze odrazem situace, která ve světové ekonomice existuje. Ty instituce vznikly po válce, kdy bylo postavení rozvojových zemí zcela jiné. A to, že dnes Čína nebo Indie bude mít větší pravomoc v rozhodování o fungování MMF, je pouze uznáním stavu, že rozvojové země mají větší význam ve světové ekonomice,“ vysvětlil.

Přehrát

00:00 / 00:00

O výsledcích summitu představitelů zemí G20 jsme na Rádiu Česko hovořili s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Martinem Tlapou.

Za jednu z příčin nerovnováhy v globálním obchodě se považují nepatřičné kurzy měn. Právě tuto nerovnováhu je třeba podle společného prohlášení zveřejněného na konci summitu odstranit. Podle Tlapy háček tkví ale v tom, co jsou nepatřičné kurzy. Připomněl, že Američané chtěli, aby se domluvil určitý rámec intervence při přebytku nebo deficitu obchodní bilance na HDP. To se ale nepodařilo.

„ Dohodlo se na tom, že by kurzy neměly být ve velkém nebo malém deficitu bez nějakých specifických cílů. To je taková dohoda nedohoda. Ale je těžké dohodnout se na tom, jak intervenovat. Já jsem spíš přívržencem toho, aby ekonomiky byly konkurenceschopné a aby těžily z toho, jaká je přidaná hodnota a měna je výsledkem poptávky a nabídky,“ dodal.

Spojené státy konkrétně navrhly, aby se nerovnováha v globálním obchodě řešila tím, že schodek na běžném účtu nebude moci přesáhnout 4 procenta HDP. Ostatní byli proti. To podle Tlapy vypovídá o tom, že Evropa není schopná se s USA dohodnout o tom jak v této věci postupovat. Připomněl, že Německo bylo jednou ze zemí, která se postavila proti.

Martina Mašková, Roman Chlupatý, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme