Zásobování Kypru kvůli zavřeným bankám vázne. Jednání s Ruskem zkrachovalo

Kyperský parlament projednává zákony, které mají zabránit bankrotu země. Vláda navrhuje zřídit takzvaný fond solidarity, kam vloží do zástavy státní majetek. Především ale musí poslanci rozhodnout o budoucnosti druhé největší banky Laiki. Té hrozí kvůli velkému zadlužení bankrot. Na Kypru se už vyskytly také první problémy se zásobováním.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kypr. Lidé stojí frontu u bankomatu

Kypr. Lidé stojí frontu u bankomatu | Zdroj: Reuters

Fond solidarity má ručit státním i církevním majetkem, rezervami zlata a nejspíš penzijními fondy, které znárodní.

„Plán spočívá v tom, že se využijí různá aktiva, kterými Kypr disponuje, tedy zlato, majetek církve, prostředky penzijních fondů, čili budoucí penze řady kyperských občanů, k tomu, aby se sehnaly potřebné prostředky. To ale neřeší zásadní problém, kterým je to, že Kypr nyní potřebuje takovou injekci peněz, o kterých je zřejmé, že je nebude schopen v budoucnu splatit. Má-li být řešením to, že o část peněz přijdou vkladatelé v bankách nebo penzisté či církev, nezdá se mi, že by nový nápad byl výrazně lepší, než to, o čemž se diskutovalo na začátku týdne,“ říká Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér ČNB, analytik společnosti Deloitte.

Přehrát

00:00 / 00:00

O problémech Kypru mluvil na Radiožurnálu Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér ČNB, analytik společnosti Deloitte

Předlužená banka Laiki má být rozdělena. Do zdravé části přejdou aktiva a vklady do 100 tisíc eur, které jsou podle pravidel EU povinně pojištěny. Dluhy a vklady nad tuto částku mají skončit v druhé části banky.

Proti tomu protestují zaměstnanci bankovního domu, kteří se večer střetli s policií. Banky jsou stále zavřené a v zemi dochází hotovost. Dnes byl snížen denní limit pro výběr z bankomatu na 260 eur.

„V bankomatech peníze docházejí, lidé nemohou platit a mnohé potravinové řetězce už nepřijímají platební karty, protože předpokládají, že z karet se jim už peněz nedostane. Takže chtějí platit bankovkami a ty se zase nedostávají obyvatelům,“ popisuje situaci velvyslanec Ladislav Škeřík.

Podle zvláštního zpravodaje ČRo na Kypru Jaromíra Marka před kyperským parlamentem vyčkává 600 až 700 lidí. Jsou zde jak zaměstnanci banky Laiki, jichž by mělo být asi 500 propuštěno, ale také lidé, kteří mají v bance peníze.

Zaměstnanci kyperské banky Laiki se střetli s policií. Nesouhlasí s rozdělení bankovního domu | Foto: Reuters

Původní záchranný plán zemí eurozóny, které si daly za podmínku velké zdanění vkladů v bankách, Kypr odmítl. Námluvy Kypru s Ruskem o záchraně ostrovních bank a investicích do kyperské ekonomiky také nebyly úspěšné. Podle agentury Reuters to potvrdil ruský ministr financí Anton Siluanov, který dva dny vyjednával s kyperským kolegou.

Čas na získání šesti miliard eur, které požaduje Brusel jako podíl Kypru na záchranném plánu, má ostrovní stát jen do pondělka. Už teď se přitom podle velvyslance Ladislava Škeříka objevují na horizontu první vážné potíže.

„Protože se jedná o malý ostrov, který v podstatě vše musí dovážet, samozřejmě když se neprovádí platby, zboží nepřichází. První nedostatky se objevily v zásobování léky a byl omezen prodej benzinu a nafty do automobilů. Další možné problémy, pokud se nerozběhnou banky, mohou následovat, což by bylo nejvážnější v oblasti potravin,“ říká Škeřík.

Násilné protesty po vzoru Řecka ale podle velvyslance Ladislava Škeříka nejsou teď na pořadu dne. Na Kypru dle jeho slov vládne všeobecný smutek, rozčarování obyvatel napříč všemi politickými stranami – všichni si uvědomují, že stát je ve velice vážné situaci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Situaci na Kypru sleduje zvláštní zpravodaj ČRo Jaromír Marek

Turisty ale podle Škeříka žádné vážnější potíže nečekají, problémy by neměly nastat při placení mezinárodními platebními kartami.

Finanční problémy se na Kypr přelily z Řecka přes příliš ambiciózní ostrovní banky. Německá kancléřka Merkelová se už nechala slyšet, že Kypr nemůže dál zkoušet trpělivost eurozóny, když odmítl jednu zmíněnou podmínku, tedy zdanění bankovních vkladů.

„Černého Petra nyní drží Evropská centrální banka, která bankám poskytuje likviditní výpomoc, tedy úvěry na to, aby banky mohly operovat. Banky jsou přitom nesolventní. Pokud by ECB dodržela to, co nyní říká, přestala by tyto úvěry poskytovat, byla by to opravdu velmi nebezpečná hra s ohněm, protože pak by se mohl spustit nějaký režim kolapsu, který je velmi těžko řiditelný,“ dodává Niedermayer.

Kyperská republika | Foto: Michal Jindra

Jaromír Marek, Ondřej Himmer, Pavel Polák, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme