Zastavení 7 německých jaderných bloků ohrožuje českou síť
Rozhodnutí Německa o zastavení provozu sedmi jaderných bloků má dopady i na okolní státy. Například francouzští senátoři při své návštěvě v Berlíně řekli, že tento krok mělo Německo konzultovat na evropské úrovni a že tím ohrozilo své vztahy Francií.
Tím, že se v Německu vyrábí méně elektřiny, roste její cena na středoevropském trhu, což pocítíme i v České republice. Ale zabrat může dostat i zdejší přenosová síť. Vážnost této hrozby potvrzuje, že o něm jednali ministři obou zemí, tj. český a německý.
Jednání ministra Kocourka se svým německým protějškem Brüderlem rozebrala ve Světě o druhé Jitka Hanžlová
Donedávna Německo elektřinu vyváželo. Přebytek exportu nad dovozem byl loni podle celoevropské organizace přenosových sítí téměř 16 terrawathodin. Po zavedení tříměsíčního moratoria na sedm jaderných bloků se přes noc přebytek změnil v hluboký deficit.
Německo elektřinu dováží. Hlavně od nás a z Francie - tedy ze zemí, kde se elektřina vyrábí i v jaderných elektrárnách. Nedostatek elektřiny pociťují i země, které elektřinu z Německa odebíraly. V první řadě je to Rakousko, pak také Švýcarsko, Lucembursko, Polsko a Dánsko. To vede k růstu cen.
„To znamená určitě potenciální hrozbu, protože dojde ke zvýšení cen elektrické energie v Německu a následně to může mít dopad i do České republiky, protože ceny se vyrovnávají ve středoevropském regionu, takže pro nás to může mít důsledek, že se zvýší cena silové elektřiny, což bude mít dopad do cen elektřiny v České republice,“ říká ministr průmyslu Martin Kocourek.
Rovnováha v síti
Nejde ale jen o ceny. Němečtí politici říkají, že nedostatek elektřiny nahradí zdroji z větrných elektráren. Prý v budoucnu vyrobí až 65 procent elektřiny. To je ale problém pro přenosové sítě, protože foukání větru neumí nikdo regulovat. Buď je elektřiny z větru málo, nebo naopak příliš. V obou případech musí rovnováhu na síti zajišťovat uhelné nebo jaderné elektrárny.
„V případě zapojení obnovitelných zdrojů z Německa se síť bude velmi těžko vyrovnávat, takže v tomto ohledu to oslabuje stabilitu propojených sítí – naší a německé – a my s tím můžeme mít docela vážný problém,“ řekl Kocourek.
A právě o tom jednal ministr Kocourek se svým německým protějškem Rainerem Brüderlem minulý týden.
„Když fouká vítr, tak se k nám z Německa přižene mnohem více proudu, než naše soustava může unést. A v té chvíli to znamená, že musíme odstavit některé naše elektrárny, aby klesl příkon. Ale může se stát, že přepětí zůstane a bude se muset rozhodnout, zda se rozpadne naše přenosová síť, nebo ji odpojit od Německé, ale tím pádem vznikne black-out v Německu,“ připomněl Kocourek.
Čili chceme po Německu, aby posílilo své sítě a hlavně vybudovalo propojení mezi severem a jihem Německa, aby přetoky elektřiny nešly tolik přes naše území. Podobný problémjako my mají i v Polsku.
„Poláci to řeší tak, protože v podstatě neexportují do Německa, že technickými prostředky jsou schopni ten nápor na hranicích zastavit a vrátit. Nicméně to se zas projeví u nás, protože to přechází okamžitě k nám a problém to prohlubuje.“
Podobně jako Polsko to ovšem může řešit i Česká republika - říká ministr průmyslu Martin Kocourek:
„Když nám německá strana nevyjde vstříc, tak jsem ji jemně a diplomaticky upozornil, že jsme schopni technicky vyřešit rozpojení, to znamená, že black-out si nenecháme u nás, ale můžeme ho způsobit my jim – a ať se nám nediví, protože jsme je varovali.“
Oba ministři hospodářství se dohodli, že vznikne komise odborníků, která stanoví cíle rozvoje elektrických soustav na období dalších 10 let a vyjmenuje všechna možná nebezpečí.
