Zavedení ‘uhlíkové daně‘ rozděluje EU
Podle eurokomisaře pro daně a celní unii Algirdase Šemety by se za tunu oxidu uhličitého mělo platit dvacet eur. Se zavedením uhlíkové daně pro členské státy evropské sedmadvacítky počítá revize směrnice o energetickém zdanění paliv. Původně se měla EK zabývat uhlíkovou daní už 26. května, pak se jednání odsunulo až na 23. června. Důvodem odročení jednání je údajně fakt, že návrh je politicky velmi citlivý.
Eurokomisař pro daně a celní unii Šemeta by chtěl, aby se zohlednilo množství oxidů uhlíku, které se při výrobě energie uvolňuje do ovzduší a aby se brala v úvahu výhřevnost nebo energetická efektivita použitých surovin. Proto by rád zavedl jednotnou daň. Zmíněných 20 eur za tunu oxidu uhličitého.
Část textu avizované revize směrnice o energetickém zdanění paliv navíc unikla do médií, agentura Reuters píše, že by se daň nevztahovala na sektor zemědělství, nízkopříjmové domácnosti, respektive i na ty, kdo bydlí na samotě.
Unijní návrh na zavedení takzvané uhlíkové daně. Téma pro redaktorku Magdalénu Trusinovou.
Uhlíková daň by zvýšila cenu klasických fosilních paliv, takže by se vyrovnal rozdíl mezi čistšími palivy a pohonnými hmotami a těmi fosilními. Daň by se dotkla všech, na které se nyní nevztahuje systém emisních povolenek, i běžných spotřebitelů. Mohl by to být impulz k používání čistších paliv a úspornějších technologií.
Změna spotřebitelských návyků
Prostředky z daně by zůstaly jednotlivým státům, které by s nimi mohly naložit, jak uznají za vhodné, což znamená, že by státy mohly výnosy z daně použít v nějaké formě i jako kompenzace za tuto daň.
Aktuálně vynášejí daně z energií 300 miliard eur ročně a Šemeta neusiluje primárně o to, aby se tato částka zvýšila, ale o to, aby se snížily emise. Zavedení daně má změnit chování spotřebitelů a také ovlivnit trh.
Rozdílně se k zavedení daně staví členské státy sedmadvacítky. Severské země už daň z uhlíku zavedly, takže ty s ní problém nemají. Švédsko, Finsko a Dánsko platí za emise oxidů uhlíku od začátku 90. let. Irsko oznámilo zdanění ropy, uhlí a plynu v prosinci. Za tunu emisí oxidu uhličitého se zde platí 15 eur.
Daň z uhlíku chtěl zavést také francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který ale poměrně tvrdě narazil. Francouzi měli platit 17 eur za tunu, nicméně v březnu vládní Unie pro lidové hnutí oznámila, že od daně upouští, protože by znevýhodnila francouzské firmy vůči ostatním firmám, ale pozorovatelé upozorňovali, že šlo spíše o politický krok, protože NS od reformy ustoupil těsně po krajských volbách, které jeho Unie pro lidové hnutí prohrála. Takže pro francii bude schvalování uhlíkové daně jistě problém.
Německo, Slovinsko, Nizozemí a Velká Británie sice zpoplatňují fosilní paliva formou ekologických daní, jenže nezohledňují emise oxidů uhlíku. A například Británie jakoukoliv podobnou daň na evropské úrovni odmítá, stejně jako Polsko. Podporovat ji zřejmě nebude ani Německo a Nizozemí.
Rozpor v ČR
Český ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský zavedení uhlíkové daně nepodporuje, což vysvětlil i v diskusním pořadu Studio Česko.
„Daň by měla být zasazena do konkrétního kontextu. Pokud se zavede uhlíková daň, logicky vyvstává otázka, proč nezavedeme i jiné daně. Myslím si, že daňová zátěž by měla tvořit komplex a měla by být funkční,“ podotkl Tošovský.
Na ministerstvu životního prostředí nicméně na tuto směrnici čekají. Podle vedoucího oddělení ekologických daňových reforem Pavla Rothbauera je ale zapotřebí vyzískat od EU více konkrétních informací.
2018: Rok zúčtování
Schválení zmiňovaného návrhu budou patrně předcházet dlouhá jednání. Nejprve na úrovni ministrů jednotlivých členských zemí, pak musí revizi směrnice, která počítá se zavedením uhlíkové daně, schválit všechny členské země, potažmo pak Evropský parlament.
Pokud k tomu dojde, bude následovat implementace směrnice, což znamená úpravu národních legislativ. V případě česka se zákony nebudou muset měnit nijak dramaticky.
Eurokomisař Šemeta by si přál, aby takzvaná uhlíková daň začala platit už v roce 2013, nicméně pozorovatelé se shodují, že pravděpodobnější termínem je rok 2018.
