Češi chtějí jíst stále častěji ‚zdravé potraviny‘. Firmy kvůli tomu mění složení svých výrobků
V Česku podle Potravinářské komory stoupá poptávka po zdravých potravinách. Tedy těch například s menším obsahem soli, cukrů nebo tuků. Velcí výrobci se tak postupně trendu přizpůsobují a mění složení svých oblíbených výrobků. Jenže cestu k zdravějšímu složení mnohdy komplikuje bezpečnost potravin. Složky, které jsou na první pohled nezdravé totiž plní i funkci konzervantů, bez kterých potraviny nevydrží dlouho čerstvé.
Být fit, ve formě a zdravější. Motto, podle kterého se snaží řídit hodně Čechů. Velké firmy tak reagují na požadavky spotřebitelů a mění složení potravin. Jedním z takových výrobců je třeba společnost Emco, která snížila obsah cukru ve svém müsli.
Poslechněte si reportáž o tom, jak firmy mění složení svých výrobků, aby byly zdravější
„Setkávali s tím, že jsme měli mnoho reakci na obsah cukru, takže jsem se rozhodli jít do toho celkem radikálně a uvedli jsme výrobek, který ten cukr vůbec neobsahuje a docílili jsme toho tím, že jsme ho nahradili vlákninou z kořene čekanky,“ říká Jaromír Urbanec, produktový manažer společnosti.
A podobnou cestou se vydala třeba i společnost Nestlé, která zase ubrala cukru ve snídaňových cereáliích. „Mají o 50 procent méně cukru, ale pro mě to zásadní - obsahují 91 procent celozrnné ovesné mouky. Což není úplně jednoduché dosáhnout, abychom udrželi nějaký chuťový profil výrobku,“ popisuje Vít Klofát, zodpovědný právě za marketing těchto výrobků.
Požadavky na zdravější stravování byly motivací i pro společnost Unilever, která na trh přišla s úplně novým výrobkem - zmrzlinovým sendvičem bez přidaného cukru, s vlákninou nebo třeba chia semínky.
Svaz obchodu a cestovního ruchu žádá snížení DPH na potraviny. ‚O tom neuvažuji,‘ řekla Schillerová
Číst článek
„Vidíme, že spotřebitelé chtějí jíst zodpovědně ať už k sobě nebo k životnímu prostředí a snažíme se ty inovace přizpůsobovat i trendům. Zmrzlina není úplně ta první kategorie, po který spotřebitel sáhne, když chce jíst trochu jinak. Jde o celý koncept, kterému říkáme freezing good, přišel k nám ze Skandinávie a jsme druhá země. Češi a Slováci jsou pověstní tím, že chtějí jíst zdravě, ať už je to se zvýšeným obsahem proteinů, nebo bez přidaného cukru,“ popisuje Lenka Adámková.
Cena vs. kvalita
Trend zdravého životního stylu tak motivuje velké společnosti k přeměně oblíbených výrobků stále častěji. Tomáš Maier z České zemědělské univerzity ale připomíná, že poptávka po zdravých potravinách je jen mezi částí české populace. Pro ostatní zůstává stále nejdůležitější cena.
„Těch horních 10 tisíc samozřejmě touží po zdravých potravinách, ale ten dolní asi tak milion, tak ten stále pořád hledí spíš na tu cenu. Můžeme říci obecně, že pokud velké potravinářské společnosti v současné době mění složení tak to je spíše v dobrém slova smyslu, že se snaží, aby před spotřebiteli vypadaly lépe, jsou v tom samozřejmě marketingové důvody,“ míní Maier.
Ovoce a zelenina zdražují. Zemědělcům chybí stovky lidí, s problémy se potýkají i dopravci
Číst článek
Navíc investovat do změny složení se výrobcům vyplatí. „Tady je dneska čím dál větší zákaznická skupina, která slyší na zdraví životní styl, na ovoce bez pesticidů a pak si jsou samozřejmě schopni si říct za ten produkt i větší cenu,“ popisuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Jenže, mnoho složek jako jsou cukry, sůl nebo tuky slouží zároveň jako konzervanty. A se snižováním jejich podílu se mění i bezpečnost výrobků, říká Miroslav Koberna z Potravinářské komory.
„Potravináři samozřejmě nemají problém vyrobit výrobek beze všeho, někdy mám pocit, že by byla nejlepší plechovka se vzduchem. Ale problém je, co se stane doma. Protože si uvědomme, že spotřebitel je zvyklý na nějaký standard. My mu vyrobíme výrobek, kde ty konzervační látky nebudou bude to bezpečný, ale co se stane až to bude mít týden v lednici. A z toho jsou nervózní i hygienici.
Evropská legislativa umožňuje dát informaci o změně složení na obal až ve chvíli, kdy dojde k výraznému snížení nejčastěji o 30 procent. Jenže takové změny se projeví i na chuti. Výrobci tak raději mění složení postupně, aby si spotřebitel na nové chutě zvykl.
