Asi nás čeká výrazné zdražení elektřiny, ceny porostou o desítky procent, varuje analytik Šnobr

Evropská komise představila klimatický plán, který začne projednávat Evropská rada a europoslanci. Shodnout se musí na tom, jak bude ve finále balíček skutečně vypadat. V boji proti klimatickým změnám mohou navržená opatření znamenat zásadní průlom. Slyšet jsou ale i obavy ze zdražování energie. „Dojde k výraznému zdražení pro spotřebitele,“ předpovídá ve Speciálu Plusu energetický analytik a akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stožár velmi vysokého napětí u elektrárny Opatovice | Foto: Radek Kalhous | Zdroj: MAFRA / Profimedia

Cena aktuální silové elektřiny se pohybuje kolem 45 eur. „Ta, která se dnes obchoduje pro roky 2022 a 2023, se už ale pohybuje někde mezi 65 až 75 eury,“ tvrdí analytik Šnobr.

Na základě těchto dat pro následující roky předpovídá zdražování elektřiny, a to až o desítky procent.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý Speciál Jana Bumby

„Evropská komise navrhuje velmi odvážná opatření, ale chybí soulad s technologickým a ekonomickým pokrokem. Chybí praktická část – tedy to, jak stanovených cílů dosáhneme,“ kritizuje.

Novelizace klimatické strategie Evropské unie povede k tomu, že teplárny budou muset do roku 2030 opustit spalování uhlí, říká ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek. Upozorňuje přitom na skutečnost, že uhlí u nás tvoří polovinu zdroje tepla.

‚Jsme v úplně jiné situaci‘ 

„Nutí nás to uhelné teplárny zkonvertovat do zemního plynu. To je totiž jediná cesta, jak se uhlí do roku 2030 zbavit,“ tvrdí Hájek. Obnovitelné zdroje nebo energetické využití odpadu na pokrytí spotřeby nestačí, předpokládá šéf Teplárenského sdružení.

„Problém je, že na nás tlačí západní Evropa, která dnes už uhlí prakticky nevyužívá – má zemní plyn. A taky pocit, že je potřeba odcházet už i od něj. Ale my bohužel ještě odcházíme od uhlí, takže jsme v úplně jiné situaci než většina západoevropských zemí.“

Ekonomicky jsou na tom dnes teplárny špatně, varuje Hájek. „Většina z nich je v červených číslech. Dostáváme se tak do situace, že přepálený tlak na snižování emisí vede k tomu, že nemáme za co snižovat. Pokud půjdou všechny peníze na emisní povolenky, nezbude už na investice.“

Je otázka, zda se Evropskou komisi podaří přesvědčit, aby začala vnímat, že východ kontinentu je v dramaticky jiné situaci než západ, uzavírá ředitel Hájek.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Jana Bumby.

Jan Bumba, marz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme