Zdražování je výzvou pro transformaci ekonomiky i pro sociální vědy, míní profesor ekonomie Jurajda
Energetická transformace ekonomiky je podle Štěpána Jurajdy výzvou pro výzkum v mnoha oborech. Stejně důležitý je z jeho pohledu ale také sociálně vědní výzkum. Jaká konkrétní opatření proti inflaci vláda chystá? A jaké výzvy přináší zdražování? To ekonom prozradil ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Opozice se s vládní koalicí pře o to, jestli má být pomoc lidem v nouzi kvůli raketovému růstu zejména cen energií a rostoucí inflaci plošná, nebo adresná. Jak to vidíte vy?
Myslím, že adresná je to správné slovo, ale na to se dají využít existující nástroje, jako třeba příspěvek na bydlení. Ten je na jedné straně adresný v tom smyslu, že pomáhá právě domácnostem, které musí významně vysokou část svých výdajů dávat na bydlení, ale je široký v tom smyslu, že si o tu podporu tímto nástrojem může říct jak rodina s dětmi, tak důchodci. A co se týče třeba zaměření na rodiny s dětmi, tak ty se dají také cíleně pokrýt přídavkem na děti.
Postupuje centrální banka v boji s rostoucí inflací tak, jak by měla? Může strategii banky ovlivnit chystaná změna na místě jejího guvernéra? A jak na rostoucí ceny a jejich dopady na obyvatele reaguje vláda? Moderuje Vladimír Kroc.
Ten problém, který tu máme, je rozhodně významný a velký. Už před touto energetickou krizí zhruba pětina domácností u nás platila více než 30 procent svých příjmů jako náklady na bydlení. Z mého pohledu je důležitý nejenom obsah těch opatření, ale jejich rychlost. Pokud by implementace návrhu na mimořádný příspěvek na dítě do 18 let trvala dlouho z důvodu potřeby například nového informačního systému, tak si myslím, že by toto opatření nebylo až tak výhodné jako využití těch stávajících nástrojů, jako jsou příspěvek na bydlení a přídavky na děti.
Dobře, ale jaké další možnosti má vláda? Myslím tedy, jaké má možnosti čelit těm nepříznivým ekonomickým vlivům po covidové depresi, rostoucím cenám plynu, ropy kvůli válce na Ukrajině. Očekává se celosvětový růst cen potravin.
Je potřeba oddělit dvě věci. První je, že do nějaké míry potřebujete, aby ten cenový signál skutečně vedl k proměně ekonomiky. Pokud teď předpokládáme, a je velmi pravděpodobné, že ceny energií jsou skokově vysoké a do nějaké významné míry budou dlouhodobě vyšší, tak je potřeba se zaměřit na to, aby tento signál v ekonomice zůstal. Abychom ho celý nevyrušili, abychom všichni měli důvody měnit to, jak vytápíme firmy, jakým způsobem převážíme zboží atd.
Výdaje na bydlení extrémně zatěžují už 22 procent domácností, ukazuje exkluzivní projekt
Číst článek
A na druhou stranu máte potřebu prostě vykrýt ty nejhorší sociální dopady na rodiny s dětmi nebo důchodce, kteří prostě nejsou schopni utáhnout své náklady na bydlení. A znovu opakuji, kdybychom zdvojnásobili výdaje, které dneska dáváme na příspěvek na bydlení a na děti, což jsou cílené dávky, tak by pořád ještě byly celkové náklady pravděpodobně menší, než ten původní návrh na těch pět tisíc korun na dítě do 18 let.
Já teď nemám úplně přesnou představu o tom, jak se tento návrh vyvíjí a proměňuje, co se týče implementace. Já se jenom vyjadřuji k původní podobě.
Může být zdražování energií výzvou pro vědu a výzkum?
Jednoznačně, úplně jednoznačně. Energetická transformace ekonomiky je výzvou pro výzkum v mnoha oborech. Tady si nasadím klobouk místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která má za sebou v posledních třech týdnech dvě přidaná pracovní zasedání, která se právě týkala toho, jaký výzkum probíhá v České republice v oblasti energetiky, skladování energií a jejich přenosu atd.
Inflace roste nejrychleji od roku 1993. ‚Potraviny budou dál výrazně zdražovat,‘ míní ekonom Bureš
Číst článek
Ona je velmi velmi široce zastoupena od technologických postupů, které se využívají třeba v jaderných elektrárnách, po nějaké dlouhodobé výzkumy, které se týkají třeba fúze. Až po velmi technicky orientovaný výzkum, který se týká alternativních zdrojů nebo třeba vodíku.
V tuto chvíli nejsem schopen úplně shrnout ty nejlepší příklady, protože se právě na radě vlády připravuje závěr těch jednání a příklady toho, co se odehrává. Ale připomenu, že třeba Technologická agentura České republiky má program Théta, který se přesně věnuje těmto energetickým otázkám. Strategie Akademie věd 21 má také jeden program, který se věnuje energiím a bateriím, když toto zjednoduším.
Chtěl bych tu připomenout, že kromě těchto technických řešení, která jsou samozřejmě důležitá a mohou naší ekonomice v té transformaci pomoci, že úplně stejně důležitý je z mého pohledu sociálně vědní výzkum.
Určitě si vzpomenete, když začaly kolabovat dodavatelé energií, tak to byla vlastně otázka, jak máme nastavenou regulaci, resp. regulaci trhů s energiemi. Každý funguje trochu jinak. Otázky třeba povolenek a jejich nastavení, motivací pro domácnosti a pro firmy, co se týče přechodu, jak komunikujete a jak ty motivace nastavujete. To jsou podobně důležité výzkumné otázky aplikovaného výzkumu jako to, jak vymyslet lepší nové úložiště energie.
Má vláda pomáhat adresně, nebo plošně? Pomohlo by proti inflaci členství v eurozóně? Jaké výzvy nejen z hlediska ekonomiky přináší současné zdražování pro naši společnost? Hostem Dvaceti minut byl profesor ekonomie a náměstek pro vědu a výzkum Štepán Jurajda.
