Nestojíme o zelenou dotační válku mezi USA a Evropou, varují oceláři

České ocelárny, železárny, ale i zpracovatelé hliníku a strojírny teď rozhodují o své budoucnosti. Jejich energeticky náročné provozy se musí vyrovnat s dražší elektřinou a plynem. Zároveň jsou pod tlakem Green Dealu, který chce, aby výrazně snižovaly emise skleníkových plynů. Jinak budou muset platit obrovské sumy za povolenky CO2.

Tento článek je více než rok starý.

PENÍZE A VLIV Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ocelárny Ostrava

České ocelárny teď rozhodují o své budoucnosti | Zdroj: Profimedia

Například skupina MTX Group, do které patří severomoravské koksárny, zpracovatel hliníku Al Invest Břidličná i továrna na hliníkové autodíly Strojmetal nyní podle místopředsedy představenstva Miroslava Záhorce připravuje projekty vlastních obnovitelných zdrojů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Peníze a vliv. Moderuje Jana Klímová

„Chystáme velký projekt fotovoltaických elektráren s kapacitou čtyřicet megawattů, které představují 11 procent naší celkové spotřebované energie,“ řekl Českému rozhlasu Záhorec.

Souběžně s tím připravuje skupina i stavbu větrných elektráren. Ty by měly vykrývat propady, kdy soláry nic nevyrábí. „Abychom se tak dostali na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů,“ uvedl Záhorec.

Výrobu dnes ve skupině pohání napůl elektřina a plyn. „Snažíme se nahrazovat u nových investic plynové zdroje elektrickými, abychom snižovali svoji emisní stopu,“ dodal.

Státní správce elektrických sítí ČEPS ale nedávno varoval, že podle scénářů vývoje energetiky do roku 2040 bude Česko už za pár let významně závislé na dovozech elektřiny ze zahraničí. Je přitom otázka, jestli ji i v zahraničí bude dost. Důvodem poklesu domácí produkce je plánovaný konec spalování uhlí a zároveň růst spotřeby právě kvůli elektrifikaci jak dopravy, tak i průmyslu.

Zelený hliník

Záhorec doufá, že se i díky těmto varováním ČEPS podaří vyvinout tlak na politiky, aby se zabývali energetickou koncepcí země, která musí reflektovat nové požadavky.  

Pošta má 3200 poboček a všichni víme, že to je velký luxus, říká její končící šéf. Aspoň 400 by jich zrušil

Číst článek

Kromě obnovitelných zdrojů připravuje skupina MTX také čtyřmiliardový projekt, který má vést ke snížení spotřeby takzvaného primárního hliníku při výrobě v AL Invest Břidličná.

Nahradit by ho měl částečně šrot. Tím bude firma mimo jiné snižovat svoji uhlíkovou stopu. Už teď ji sleduje i při dovozech primárního hliníku. Někteří producenti například nabízejí zelený hliník, kdy při jeho výrobě byla použitá energie z vodních elektráren.

Evropský Green Deal, kteří někteří politici kritizovali jako příliš ambiciózní „zelené tažení“, tak firma s provozy s tradicí i dvě stě let bere jako realitu. Nepočítá s tím, že by politici současné směřování nějak zásadně otočili.

„Položím si otázku. Máme neomezené zdroje? Já vím, že nemáme. Tudíž je jedno, jak tomu kdo říká. Pro mě to není zelené tažení, pro mě to je prostě cyklus investic, toho, kam se má průmysl jako takový posouvat,“ dodal Záhorec.

Začnou dotační dostihy? 

Také ocelářský průmysl věří, že tlak na snižování emisí přežije. Podle šéfa Ocelářské unie Daniela Urbana je ale nutný dostatek elektřiny. „Protože dekarbonizace průmyslu včetně ocelářství v podstatě rovná se elektrifikace,“ upozorňuje Urban.

Pokud dvě tuzemské ocelárny v Ostravě a Třinci přejdou na elektrické obloukové pece a využívání vodíku, obojí je náročné na spotřebu elektřiny. Navíc chybí i dostatečná kapacita sítí, aby se některé velké provozy vůbec mohly na elektřinu připojit.

Kdo nejvíc vydělává na potravinách? Zjistíme to, slibuje šéf antimonopolního úřadu Mlsna

Číst článek

Urban také upozorňuje na riziko závodů v dotacích na zelenou transformaci, které hrozí mezi USA a Evropou. Spojené státy díky schválení antiinflačního zákona chtějí poskytnout svým firmám na nové technologie a energie v přepočtu přes osm bilionů korun. Jako odpověď na to Evropská komise zvažuje rozvolnění národních dotací v této oblasti. Podle Urbana to ale prosazuje hlavně Německo.

„My se toho bojíme, protože Německo má tendenci udotovat všechny ostatní.  A myslím si, že ten pocit nemá jenom střední a východní Evropa, ale má ho třeba také Itálie nebo Španělsko,“ uvedl. Oceláři podle něj nestojí o „dotační válku mezi Amerikou a Evropou“.

„My podporujeme to, aby se země dohodly a pro ty produkty vytvořily třeba společný zelený trh. Aby si vzájemně uznávaly, že ta ocel je vyrobená zeleně a efektivně, a neútočily jedna na druhou,“ dodal Urban.    

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme