Zeman chce přispívat na snížení státního dluhu. Dárce hledá i mezi občany
Zvolený prezident Miloš Zeman chce snížit státní dluh. Chystá se proto založit speciální fond, do kterého bude dávat 30 procent svého platu. Rád by našel i další dárce. Tento nápad ovšem není žádnou novinkou.
Už delší dobu existuje rezervní účet ministerstva financí spravovaný Českou národní bankou, na který může kdokoli dobrovolně přispět. Shromážděné peníze slouží přísně jen k umořování státního dluhu.
Ovšem jen málokdy se stává, že na účet přijdou nějaké finance, darované částky jsou navíc malé. Na výrazné snížení dluhu, který ke konci loňského roku dosáhl výše jeden bilion a 667 miliard korun, tedy rozhodně nemohou stačit.
Lidé také mohou věnovat jakýkoli dar, třeba i finanční, například své obci.
Každý obyvatel České republiky dluží podle slov Miloše Zemana v přepočtu pomyslných 160 tisíc korun. Dodal, že se málo ví o tom, že lidé splácí jen úroky, a ne samotný státní dluh.
To je ovšem poněkud nepřesné tvrzení. Dluh se totiž splácí v čase, a to včetně úroků. Stát získává peníze především z půjček neboli dluhopisů, které mají různé doby splatnosti. Když přijde čas k výplatě, stát pochopitelně zaplatí celý dluhopis.
„Základ dluhu se splácí, ale zase se vydávají nové dluhopisy. To znamená, že se dluh jakoby valí před sebou. Jako když máte půjčku v bance, pak si půjčíte u jiné banky, abyste splatili dluh první bance. To znamená, že pan Zeman by měl pravdu v tom případě, kdyby dluhopisy neměly splatnost. Ale v praxi dluhopisy mají splatnost, to znamená, že se musí splatit. A pokud stát nevytváří přebytky, tak si i na to splacení musí zase půjčit,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí Jakub Haas.
Úroky se přitom do státního dluhu nezapočítávají, jsou běžným výdajem jako třeba výplaty státních zaměstnanců.
