Země BRICS budou jednat o dalším skupování evropských dluhopisů
Země BRICS dnes budou ve Washingtonu jednat o dalším skupování evropských dluhopisů. Postoj jednotlivých členů ale není jednotný, například Čína slibuje, že do nich chce i nadále investovat.
Ministři financí uskupení BRICS, kteří se scházejí u příležitosti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, rozhodují o další formě pomoci zadluženým evropským ekonomikám. Zúčastněné strany ale mají odlišný názor na to, zda dluhopisy skupovat přímo nebo prostřednictvím MMF.
Státy BRICS by se tak mohly stát dalšími věřiteli zadluženého Řecka.
„Banky ze zemí jako je Brazílie nebo Čína mají dost příležitostí investovat do vývoje tamních rychle rostoucích ekonomik a nemají nějaký extra zájem pomáhat s potížemi stíhanému Řecku,“ říká bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.
„Ty půjčky by měly do jisté míry politický charakter, možná že by demonstrovaly rostoucí roli tohoto regionu geopoliticky, a to znamená, že ta vyjednávání by zřejmě probíhala spíš na té nejvyšší úrovni,“ myslí si Niedermayer.
Čína už dala najevo ochotu dál nakupovat evropské dluhopisy, nad postojem ostatních zemí BRICS zatím visí otazník.
„ČLR, která je největším obchodním partnerem EU, má pochopitelně zájem na stabilitě eurozóny, a nejen kvůli už investovaným prostředkům, ať už do řeckého přístavu Piraeus, do španělského dluhu apod.“ míní Robert Mikoláš ze zahraniční redakce Českého rozhlasu, donedávna asijský zpravodaj Českého rozhlasu.
„Další propady v Evropě se totiž mohou negativně projevit v samotné Číně, nižší zájem o dovoz čínského zboží by znamenal ztrátu milionů pracovních míst, a tím i sociální problémy, nepokoje,“ podotýká.
Peking ale mimo jiné požaduje, aby Brusel uznal Čínu jako plně tržní ekonomiku a zrušil restrikce, které znesnadňují dovoz zboží z Číny do Evropy. Na stole je podle Mikoláše i zbrojní embargo uvalené na Čínu po masakru na náměstí Nebeského klidu. „Tady ovšem hraje roli i negativní postoj USA,“ zdůrazňuje.
„Samozřejmě se objevují i varování před další čínskou expanzí do Evropy, např. co se týče posledních aktivit na Islandu, kde se bývalý šéf komunistické propagandy snaží koupit 300 km čtverečních půdy, údajně kvůli vybudování rezortu, ovšem v době, kdy se zmenšuje ledová pokrývka Arktidy a začíná závod o využití tamních nerostných zdrojů,“ vysvětluje Mikoláš.
Devizové rezervy BRICS v současnosti dosahují více než čtyř bilionů dolarů, podle expertů tak tyto země mají dostatek finančních prostředků na nákup evropských dluhopisů, problémem ovšem je, zda jsou ochotny do nich i nadále investovat.
„Pravdou je, že všeobecně v tomto uskupení panuje nálada taková, že další finanční prostředky by jednotlivé státy nerady uvolňovaly, i když třeba Brazílie mluví o tom, že by byla schopná investovat zhruba 10 miliard eur,“ říká Mikoláš.
„Ale pokud, tak jsou to tři země – Indie, Čína a Rusko, které slíbily prostřednictvím MMF dát k dispozici asi 70 miliard. Když si vezmeme, kolik je potřeba na záchranu eurozóny, tak je to částka velmi malá, ale jde spíše o symbolický krok. Jak se lidově říká, každý střípek je potřeba,“ dodává Mikoláš.
Uskupení BRICS tvoří pět rychle se rozvíjejících zemí - Čínu, Brazílii, Rusko, Indii a Jihoafrickou republiku, které podle expertů mají do roku 2050 dominovat světové ekonomice.
