Zemědělcům ze zemí Visegrádské čtyřky přebývá z loňské sklizně skoro pět milionu tun obilí. Agrární komory všech zemí proto žádají Evropskou komisi a národní vlády o urychlení a zpružnění intervenčních nákupů.

16:59 17. května 2005 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zemědělce také v poslední době výrazně ovlivňuje politika obchodních řetězců, které je tlačí k co nejnižším cenám. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže označuje toto chování vůči dodavatelům za hodně agresivní, dokonce mluví o nekalé soutěži.

Podle viceprezidenta Svazu obchodu Zdeňka Juračky, je nutné na situaci hledět ze dvou stran. "První je agresivní obchodní trh a kupuje je dobrý obchodník. Pokud ta agrese má nějaký přirozený rozměr a je dána snahou nakoupit co nejlépe. Druhý rozměr je v tom, že pokud ten obchodník je na hranici nekalé soutěže, dělá to, že nakoupí za výhodnou cenu, ale potom ještě navíc ji prodá pod nákupní cenu. A to my bereme skutečně za nekalou soutěž a to je velký nešvar českého trhu," upřesnil.

Největší přebytky obilí mají v Maďarsku, Česká republika má navíc půl milionu tun. Politika obchodních řetězců, které zemědělce tlačí k co nejnižším cenám, se podle Juračky může projevit tak, že se na trhu mohou objevit i méně kvalitní výrobky. "Je snaha nakoupit za každou cenu nějaký výrobek, ten výrobce se samozřejmě přizpůsobuje kvalitou a na trhu se objevuje spousta výrobků, které by se v této kvalitě na vyspělém trhu vůbec neprodaly," dodal.

Veronika Malá, Vilém Janouš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít