Vědci pracovali v těžební lokalitě Stráž pod Ralskem na Českolipsku. Situaci tu komplikovala skutečnost, že v místě těžby se nacházejí zdroje pitné vody. Kontaminováno je 260 milionů kubických metrů podzemních vod, z toho je 80 milionů v samostatném rezervoáru pitných vod.

Podle ředitele státního závodu Těžba a úprava uranu Tomáše Rychtaříka jde o ojedinělý způsob těžby, který v podstatě nemá obdoby ani ve světovém měřítku. "U nás v podstatě taková lokalita není, dalo by se říci, že není ani v Evropě, podobným způsobem se těžilo pouze v Kanadě, USA a kavkazských republikách bývalého Sovětského svazu. Těžba se však nikde nepropojovala se zásobišti pitných vod. Je to celosvětově unikátní problém," prohlásil ředitel.

Čeští vědci však zapeklitou situaci po deseti letech výzkumů vyřešili, a to sanační technologií, při níž coby vedlejší produkt vzniká právě kamenec. Jeho uplatnění na trhu je zatím minimální; výhodné je z něj ale vyrábět průmyslové hnojivo. To obsahuje mnoho látek půdě velmi prospěšných. Ředitelka Institutu anorganické chemie Jana Bludská Radiožurnálu popsala výhody kamence následovně: "Kamenec obsahuje mnoho látek, které v půdě chybí a jež díky své rozpustnosti přecházejí do půdy. Jedná se například o síru či amonný iont."

Další a neméně důležitou vlastností kamence jsou jeho dobré skladovací vlastnosti, řekla na závěr Bludská.

Hana Jurášková, Markéta Pešková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít