Dopravní podniky cílí na ženy za volantem: řidičky jsou klidnější. Výplatu mají srovnatelnou s mužem
Spousta firem v Česku cílí ve svých inzerátech na ženy. A nejde jen o nabídku práce v ryze ženském prostředí. Společnosti v současnosti hledají například malířky pokojů, kovářky, skladnice nebo třeba řidičky kamiónů a vysokozdvižných vozíků. Jen třeba v Dopravním podniku hlavního města Prahy dnes řídí autobus přes 50 žen, to řidiček tramvají jsou více než dvě stovky.
Petra Rybářová právě absolvovala přezkoušení z jízdy. Ta je vstupní branou k tomu, aby mohla dál pokračovat v přijímacím řízení na pozici řidička autobusu.
„Jsem ráda, že to mám za sebou. Člověk se zase cítí jako nějaký puberťák pod dohledem, ale dobrý,“ popisuje Petra pro Radiožurnál. S řízením má dlouholeté zkušenosti. Přes deset let totiž pracovala jako šoférka sanitky.
Dopravní podniky nebo i soukromé logistické firmy shánějí novou pracovní sílu a stále častěji cílí právě na ženy
„Zkušenosti s velkými auty mám, tak jsem si řekla, že to risknu a zkusím to. Protože jsem strašně dlouho dělala u soukromníků a chci dělat u státního podniku, kde je nějaká jistota, finance,“ popisuje svou motivaci.
Podle Mojmíra Janeby, který pracuje jako mistr odborného vzdělávání, se zájem uchazeček o řízení autobusů nebo tramvají v poslední době zvedá. Týdně přezkouší průměrně 8 lidí.
„Zatím je to v poměru, že muži převažují, ale zvyšuje se i počet žen. Každý se za volantem chováme trochu jinak, ale ženy jsou v jádru dobré řidičky nebo klidnější řidičky,“ zmiňuje osobní zkušenosti.
S řidičem autobusu a taky instruktorem - panem Josefem - už sedím v autobusu a dostávám pokyny, co vše si mám před jízdou zkontrolovat: „Vy jako řidička byste měla vědět, jestli máte všechno v pořádku - dofouklé pneumatiky, všechny provozní kapaliny jestli jsou v pořádku, jestli vám někde neplandá kus plechu, případně okna abyste měla průhledná.“ Řidičky si musejí poradit i s náročnějším řazením nebo s velikostí autobusu, dodává instruktor Josef.
„Žáci se především perou z počátku se šaltpákou a samozřejmě s velikostí samotného vozidla. Autobus, který používáme v autoškole, má 12 metrů délku. V osobním automobilu máte kola řídící před sebou, kdežto tady je máme dva metry za sebou. Takže do každé zatáčky musíte vjet víc než v osobním automobile,“ upozorňuje na hlavní rozdíl.
Žádné úlevy
Pro řízení autobusu musí mít šoféři řidičské oprávnění typu D. Ani to není pro uchazečku Simonu Junkovou překážka. Léta pracovala jako recepční a hospodyně v domácnosti. Teď ji čekají zkoušky z řízení a psychologické testy.
Majetková přiznání: nejméně žen ve vysokých funkcích pracuje na obraně a životním prostředí
Číst článek
„Čeká mě asi tříměsíční kurz, kdy si budu rozšiřovat tu skupinu na ‚déčko‘. Mě trošku zlanařila rodina, tedy tatínek, který léta dělal řidiče autobusu. Měl s tím dobrou zkušenost, takže jsem do toho šla. Hlavně kvůli sociálním jistotám. Je tam spoustu benefitů, málokterý zaměstnavatel tohle nabízí,“ těší se na novou pozici.
Jen třeba Dopravní podnik města Prahy nabízí benefity ve formě zlevněného jízdného, příspěvek na jídlo nebo dotované ubytování. Zaměstnanci tu dosáhnou až na pětatřicet tisíc korun hrubého měsíčně.
„Chceme podpořit i ženy, takže jsme se rozhodli oslovovat přímo ženy. Je to i kvůli tomu, že se chtějí ekonomicky zajistit a chtějí být nezávislé. Ženy i muži jsou stejně ohodnocovány a pro ženy nemáme žádné úlevy. Trh se za poslední tři roky hodně transformoval, v průběhu času se hodinová mzda navyšuje. Teď máme 157 korun plus 10 procent variabilní složka mzdy,“ dodává Zuzana Větrovcová z dopravního podniku.
Volná místa na pozici řidiček autobusů v městské hromadné dopravě nabízí společnost ČSAD ve Vsetíně, v Prostějově nebo například v Táboře. Slibovaná mzda se pohybuje od 25 do 30 tisíc korun měsíčně. Řada firem se navíc snaží ženám vyjít vstříc. Pokud mají malé děti, nabízí jim například příspěvky na školkovné nebo práci na částečný úvazek.
