Zítřejší zatmění Slunce vyřadí solární elektrárny. Ztráty půjdou do milionů

Energetici s napětím očekávají zítřejší zatmění Slunce. Podle předpovědi má být hezké počasí, takže zatmění vyřadí během chvíle z činnosti solární elektrárny. V síti tak bude chybět proud, který se bude muset narychlo obstarat odjinud.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Začátek úplného zatmění Slunce na Marshallových ostrovech v roce 2009 | Foto: Miloslav Druckmüller

V pohotovosti budou rezervní zdroje. Úplně nejrychlejší jsou přečerpávací elektrárny, které mohou začít dodávat energii do pěti minut a pokryjí výpadek, než se rozjedou další elektrárny.

„Potom následují zdroje, které jsme schopni aktivovat do nějakých 15 minut. To se většinou týká plynových elektráren. Tímto můžeme nahradit úbytek podle toho, kolik nám výkonu momentálně chybí,“ říká Miroslav Šula z České přenosové soustavy (ČEPS).

Vyřazení solárních elektráren způsobí hezké počasí. Kdyby bylo zataženo, bude pokles dodávané energie mnohem menší. Za jasného počasí se ale během pár minut ztratí 900 megawatt energie. Když zatmění skončí, síť zažije opět silný náraz, protože najednou bude energie víc a vedení ji musí pobrat.

„Přerušíme nějaké práce, dokonce některá vedení uvedeme zpátky pod napětí. Předpokládám, že spotřebitelé vůbec nepoznají kroky, které děláme, aby soustava zůstala v provozu a nebyla nijak ohrožena,“ dodává předseda představenstva ČEPSu Vladimír Tošovský.

Sluneční koróna vynikne při zatmění Slunce | Foto: Ing. M. Druckmüller

Zajištění náhradních zdrojů a přeorganizování oprav sítí velmi vysokého napětí ale nebude zadarmo, bude stát jednotky milionů korun.

Kdo chce zatmění vidět, musí vyrazit buď na Špicberky, nebo Faerské ostrovy, kde bude zatmění úplné. V České republice bude jen částečné.

Pozorující by se neměli dívat na Slunce přímo. Jan Šifner z pražského planetária ale varuje, že dívat se jen přes sluneční brýle, disketu nebo jiný nosič není to nejlepší řešení:

„Víme, že Slunce je zdrojem ještě dalších druhů záření, nejenom toho viditelného. Takže prosté zeslabení viditelného světla na ochranu zraku nestačí. Je potřeba, aby filtrovalo ultrafialové záření a tak dále.“

Půjde o největší zatmění Slunce nad územím Česka, viditelné mezi roky 2011 až 2026. Měsíc při něm zakryje přes 74 procent slunečního disku. Vzácnější je úplné zatmění Slunce, které pro jedno místo na Zemi statisticky vychází jednou za 400 let.

Vhodné jsou tak buď speciální brýle, které prodávají na hvězdárnách, nebo se může také použít svářečské sklo hustoty 13 nebo 14. Filtr se musí přidat i k dalekohledu.

Svářečské sklo se dá koupit v železářství nebo prodejnách s dalekohledy. Stojí podle výrobce a prodejny od deseti korun, celá kukla přibližně 300 korun.

V řadě měst se chystají veřejná pozorování na hvězdárnách i na jiných místech, například před školami nebo na náměstích.

V Praze začne zatmění v 9.37, maximální fáze nastane v 10.45 a skončí v 11.57. V Česku se časy budou lišit v minutách. Čím více na západ, tím dříve zatmění bude.

Česko letos čeká ještě na jedno zatmění. Dne 28. září bude v ranních hodinách úplně zatmění Měsíce. Další zatmění Slunce, které bude možné pozorovat z území Česka, bude opět částečné, a to 20. června 2021. Nejbližší úplné zatmění Slunce budou Češi moct pozorovat až 7. října 2135.

Martin Karlík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme