Živnostníci jsou proti vyšším odvodům na zdravotní pojištění
Ministr zdravotnictví Leoš Heger chce, aby živnostníci platili vyšší zdravotní pojištění. Řekl to v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Podle něj osoby samostatně výdělečně činné do systému odvádějí asi poloviční objem peněz na hlavu než zaměstnanci. Podnikatelům se jeho záměr nelíbí.
„Nemyslím si, že by to byla dobrá cesta, protože to samozřejmě zase ještě zhorší situaci živnostníků. Protože jestliže ze zákona bude určeno zvýšení nějaké platby, tak to samozřejmě odnesou podnikatelé a živnostníci,“ říká Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků.
Podnikatel Jiří Víšek zase považuje za nesmyslné srovnání, že zaměstnanec odvádí v průměru dvakrát víc peněz na zdravotním pojištění než živnostník.
„To se srovnat absolutně nedá. Protože ti mají daleko jiné problémy a jiné starosti, musí se starat o práci; po státu nic nechce. On se stará sám o sebe, živí rodinu. Čili tam absolutně to porovnání zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné je prostě nemožné a nesouměřitelné.“
Nesouhlasí ani premiér
Proti zvýšení odvodů na zdravotní pojištění u drobných živnostníků je i premiér Petr Nečas.
„Jsem přesvědčen, že ve stavu, v jakém je nezaměstnanost, ve stavu, v jakém je ekonomický růst, to poslední, co potřebujeme, je kleknout živnostníkům na krk a začít je dusit zvýšenými odvody. Čili mně se tato myšlenka velmi nelíbí.“
Ministr zdravotnictví Leoš Heger také navrhuje, aby se platilo zdravotní pojištění i z dohod o provedení práce, které jsou od něj dosud osvobozeny. Všeobecná zdravotní pojišťovna předpokládá, že by to teoreticky mohlo přinést do systému přes 2 miliardy korun.
Eva Svobodová z Asociace malých a středních podniků a živnostníků si myslí, že kdyby se k tomu skutečně přistoupilo, zájem o tento úvazek klesne. Navíc by se část takto zaměstnaných lidí mohla přesunout do šedé ekonomiky.
„Pokud by se zavedly jakékoliv odvody k dohodě o provedení práce, tak to ztrácí jakýkoliv smysl jako flexibilní nástroj na pracovním trhu. Dohoda o provedení práce by vlastně měla nabízet na trhu práce možnost zaměstnávat lidi třeba na krátké projekty nebo na jednorázovou práci. To znamená, pokud by se ty odvody k tomu přidaly, tak ten nástroj jako takový ztrácí smysl.“
Bedřich Danda navíc dodává, že povinné placení zdravotního pojištění u dohody o provedení práce by se ve velkém dotklo třeba studentských brigád.
„Za studenta platí zdravotní pojištění stát. Že by zase on tady z toho příjmu ještě platil zdravotní pojištění, to považuji za holý nesmysl.“