Ochota šetřit energiemi klesá jen mírně. Výjimkou jsou domácnosti topící elektřinou a tuhými palivy
Teplá zima i vládní cenové stropy mění v posledních týdnech to, kdo dál šetří energiemi. Na nižší teplotu doma přestávají vytápět hlavně lidé s nejvyššími příjmy a také domácnosti, které topí elektřinou. Ukazuje to průzkum mezi šestnácti sty domácnostmi v projektu Život k nezaplacení. Český rozhlas na něm spolupracuje se sociologickou společností PAQ Research.
Zatím v šetření výrazněji polevují jen některé skupiny domácností. Používání elektrických spotřebičů například méně omezují rodiny, které topí dřevem nebo jinými tuhými palivy.
Inflace bere Čechům úspory. V listopadu 2021 mohli ušetřit tři tisíce měsíčně, teď jsou 900 korun v minusu
Číst článek
Mezi těmito domácnostmi je v porovnání s těmi, které využívají dálkové teplo, plyn nebo elektřinu, méně těch vytápějících na nižší teplotu.
„Teplá zima vede k tomu, že především domácnosti topící tuhými palivy nemusí tolik regulovat, jak topí, a spotřebovávají méně paliv. Tyto domácnosti si spotřebu fakticky hlídají samy, zatímco domácnosti topící elektřinou či plynem jsou závislé na daných cenách,“ vysvětluje socioložka Eliška Dvořáková ze společnosti PAQ Research.
Teplotu v místnosti na přelomu února a března stále snižovala v průměru každá druhá domácnost v Česku. Ubylo jich nicméně mezi rodinami, které vytápí elektřinou, a to z 58 na 46 procent.
Podobně výrazný propad ukazují data i u lidí s nejvyššími příjmy. Podle Dvořákové jim totiž jako úspory stačí to, co ušetří díky cenovým stropům, které stanovila vláda. U ostatních příjmových skupin data výraznější útlum šetření při vytápění neukazují.
Polevování v šetření zatím nepozorují ani dodavatelé energií. Většinou hlásí, že spotřeba elektřiny meziročně klesla zhruba o 10 procent a plynu o 20 procent.
Motivace k úsporám
Některé společnosti také už nabídly svým zákazníkům programy, které je měly motivovat k šetření. Třeba u společnosti PRE se do motivačního programu přihlásilo asi deset procent oprávněných zákazníků.
V první polovině dubna musí znovu poslat fotografii elektroměrů, až pak bude společnost vědět, jaký měl program efekt. Podobný bonus nabízí zákazníkům i někteří menší dodavatelé.
Kdo zaplatí vysoké zálohy? Bytová sdružení na severu Česka se potýkají s cenami, ‚šmejdy‘ i neplatiči
Číst článek
„Například v Yello Energy běží takzvaný elektrobonus. Pokud zákazník za zimní období ušetřil oproti běžné spotřebě, pak dostane jednorázový bonus podle výše úspory. Je to omezeno na elektřinu a přihlásilo se zatím 15 procent zákazníků,“ popisuje Jiří Gavor z Asociace nezávislých dodavatelů.
Další dodavatelé také spustili weby, na kterých klientům radí, jak na spotřebě elektřinu nebo plynu ušetřit. Někteří také pozorují nárůst zájmu o vlastní sledování spotřeby, samoodečty elektroměrů a případně taky úpravy výše záloh.
Společnosti ČEZ například zákazníci v lednu a únoru poslali 478 tisíc samoodečtů elektroměrů, meziročně to téměř pětkrát víc.
Například Pražská plynárenská v souvislosti s nárůstem cen na začátku topné sezony sleduje asi o 30 procent větší zájem o splátkové kalendáře.
Na společnost EO.N se zase víc než v minulosti obracejí zákazníci s dotazy ohledně toho, jak problémům s platbami za energie předejít a jaké jsou dostupné formy pomoci.
A třeba přestože společnost innogy nějaký zásadní meziroční nárůst záloh po splatnosti neregistruje, pozoruje, že si lidé se smlouvami bez fixace zálohy navyšovali, aby se vyhnuli riziku vysokých nedoplatků. Většina dodavatelů už ale začala nabízet tarify s cenami pod úrovní stropů.
„Nabídka se liší podle strategie a podle způsobu nákupu jednotlivých dodavatelů. Někteří nabídku cílí pouze na nové zákazníky, tam je sleva nejvýraznější, a spojují to s cenovou fixací. Existují ale také nabídky, které nabízejí nižší a někdy i výrazně nižší ceny energií pro všechny, včetně stávajících zákazníků,” potvrzuje Jiří Gavor z Asociace nezávislých dodavatelů.
Stropy zůstanou
Ušetřit tak lidé mohou stovky až tisíce korun ročně. Upravovat cenové stropy kabinet v plánu nemá. Premiér Petr Fiala (ODS) Českému rozhlasu potvrdil, že by limity měly platit celý letošní rok. Vláda je zároveň připravená je přizpůsobit, kdyby ceny energií opět začaly růst. Takový vývoj ale Fiala v tuto chvíli nepředpokládá.
„Ceny klesly v důsledku správně přijatých a nastavených opatření. Je to i výsledek intenzivní snahy evropských států zbavit se závislosti na ruských fosilních zdrojích. Spíš se zdá, že se udržíme a že budou občané dostávat jak elektrickou energii, tak plyn pod cenovými stopy,“ říká Fiala.
Za leden a únor ministerstvo průmyslu a obchodu na kompenzace za zastropování cen obchodníkům vyplatilo přes 13 a půl miliardy korun.
Zatím společnosti peníze dostávají jako mimořádné zálohy. Od dubna budou obchodníci žádat o kompenzace vypočítané na základě skutečných nákladů, které jim kvůli zastropování cen vzniknou.
