Stokoruna na den. Lidé pobírají už sedm let stejné životní minimum
Něco málo přes stovku na den, zhruba to teď znamená pobírat v Česku životní minimum. Lidé, kteří ho dostávají, by si ale mohli polepšit. Radiožurnál to zjistil z vyjádření všech sněmovních stran. Mohl by projít návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové z ČSSD zvýšit tuto dávku o inflaci.
Životní minimum je nyní 3410 korun na měsíc pro samotného dospělého, tedy o něco víc než stovka denně. Jak si s touto částkou poradit?
Stokoruna na den. Lidé pobírají už sedm let stejné životní minimum. Natáčela Lenka Jansová
„Máte to akorát na jídlo, popřípadě hygienické prostředky a drobnou kosmetiku, kterou potřebujete. Například krém na ruce, zubní pastu, obyčejné věci. Mám výhodu, že si mohu vařit, ačkoli jsem momentálně bez přístřeší, tak jsem si na městské části zažádal o sociální bydlení, teď čekám, jestli to projde schválením,“ vysvětluje pro Radiožurnál 47letý muž z Prahy, který si nepřál uvést své jméno.
Má vážné psychické i fyzické zdravotní problémy, které se mu zhoršily po úraze. Přes zimu strávil půl roku v azylovém domě a mohl by se tam vrátit v prosinci. Navíc se musí stravovat dietně. Kupuje si hlavně těstoviny a rýži.
Nejde ale jen o lidi bez prostředků a střechy nad hlavou. S životním minimem se totiž srovnává příjem žadatelů o dávky. Třeba přídavek na dítě je pro rodiny s příjmem pod 2,7 násobku životního minima.
„Poškozuje nám to pracující rodiny s dětmi, které mají nízké příjmy. Zmiňovala jsem, že za posledních čtyři až pět let nám ze systému vypadlo 200 tisíc pracujících rodin, které nedosáhnou na přídavky na dítě, i když mají velmi nízké příjmy, pracují, snaží se, dělají vše správně, tak stát je trestá za to, že se snaží, tím že nedostanou přídavky na dítě,“ upozorňuje ministryně práce Jana Maláčová z ČSSD.
„Druhou věcí je, že nenavýšení životního existenčního minima nám poškozuje seniory. Přidáme jim sice na důchodech, ale protože se nevalorizuje životní minimum, tak dostanou nižší dávky na bydlení,“ doplňuje.
Budou peníze v rozpočtu?
Šéfka resortu financí Alena Schillerová za hnutí ANO řekla, že zatím návrh neviděla. „Jsem otevřená o něm debatovat. Pravdou je, že životní existenční minimum se nezvedlo od roku 2012. To je nepopiratelný fakt, takže já čekám na návrh, který pošle ministerstvo práce a sociálních věcí, a určitě se k němu postavím tak, že budu hledat nějaký prostor pro domluvu a podporu, aby se navýšilo v nějakých rozumných mezích, protože si uvědomuji, že lidem, kteří jsou v exekuci, to výrazně pomůže,“ prohlásila Schillerová.
Velmi skeptická ke zvýšení životního minima je ODS. Podle poslance sociálního výboru Jana Bauera na současný systém sociálních dávek nejsou peníze.
Maláčová: Vláda bude v říjnu schvalovat zvýšení životního minima. V rozpočtu na to máme peníze
Číst článek
„Státní rozpočet dostal v poslední době ze strany návrhů ministerstva práce a sociálních věcí opravdu těžké rány. A já mám pocit, že jestli nenastanou zásadní věci, tedy především revize sociálních dávek, tak celý ten systém ministerstva práce je neufinancovatelný,“ uvedl Bauer.
„Doporučoval bych paní ministryni, aby skutečně přistoupila o seriózní diskusi o revizích některých sociálních dávek, a ne abychom udělali ze všech dávek a příspěvků dávkový automat. A pak je možné sahat k některým zásadním věcem, protože co návrh to minimálně miliarda do výdajů státního rozpočtu,“ dodal.
Ostatní strany jsou pro zvýšení životního minima, ale mají různé podmínky. Třeba komunisté chtějí další opatření proti chudobě. Lidovci zase víc motivovat lidi k práci.
„Dlouhodobě se spíše kloníme k tomu, abychom lidi motivovali pracovat, abychom šli například cestou zvyšování daňových slev pro pracující rodiče. A zároveň se snažíme hledat cesty, aby se valorizovaly klíčové podpory, jako je příspěvek na péči. Abychom u těchto typů podpor zavedli mechanismus umožňující automatickou valorizaci s ohledem na některé ekonomické parametry. Abychom věděli, že v době ekonomického růstu, to půjde automaticky nahoru,“ říká lidovecký poslanec Marian Jurečka.
A například TOP 09 zase chce znát dopady do rozpočtu.
