Zkrácených pracovních úvazků je v Česku v porovnání s EU stále málo
Podmínky na českém pracovním trhu jsou srovnatelné s ostatními státy Evropské unie, ovšem s jednou zásadní výjimkou. V Česku mají lidé mnohem menší šanci než ve většině unijních zemí sehnat práci na zkrácený úvazek. Konstatuje to nová studie České bankovní asociace, podle které možnosti zkráceného úvazku využívá jen kolem šesti procent zdejších zaměstnanců. Je to mnohem méně, než je dvacetiprocentní unijní průměr.
„Já osobně vidím dva důvody, proč Česká republika takto pokulhává za Evropskou unií v případě zkrácených pracovních úvazků. Jedním důvodem je to, že tyto úvazky u nás nikdy moc nezakořenily. V posledních dvaceti letech se také žádná vláda nijak nesnažila podíl zkrácených pracovních úvazků rozšířit,“ říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit banky a jeden z autorů analýzy.
O zkrácených pracovních úvazcích mluvili na Radiožurnálu Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit banky a jeden z autorů analýzy a ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek
„Předpokládám, že nyní, když se na politické scéně otevřel prostor k nějakým změnám, i tato změna by měla být vzata v potaz. Pro potencionálního zaměstnavatele se zkrácenými pracovními úvazky přicházejí vyšší administrativní náklady a je pro něj dražší si vzít dva zaměstnance na zkrácený úvazek, než jednoho na plný. Nicméně větší počet zkrácených úvazků by měl pro společnost přínos v tom, že by se otevřela možnost zaměstnávat zejména rodiče s malými dětmi,“ pokračuje Sobíšek.
Tito lidé by podle něj neztráceli kontakt se svým oborem, mohli by pracovat a nestávali by se potencionálními dlouhodobě nezaměstnanými.
„Dnes již existuje celá řada nástrojů, které umožní lidem, nemohoucím pracovat ve standardním pracovním poměru, umožní nastoupit do práce. Jde například o možnost práce z domova nebo pružná pracovní doba,“ reaguje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
„Určitě bych ale chtěl, aby vláda podpořila zkrácený pracovní úvazek zejména u rodičů s malými dětmi. Budu se snažit prosadit například snížení odvodové zátěže tak, aby to bylo pro zaměstnavatele výhodné,“ dodává Drábek.