Z nejnovější analýzy Evropské komise vyplývá, že eurozóna v tomto čtvrtletí nahlásí růst o 0,2 procenta, na konci roku pak už má jít jen o desetinu. Podobně to vidí i Günter Deuber.

„V eurozóně budeme mít ve druhé polovině roku víceméně stagnaci. A to pochopitelně střední a východní Evropa pocítí, ve druhé polovině tohoto roku a hlavně pak na začátku toho příštího. Proto jsme také příliš nesnížili naše odhady růstu na tento rok - o nějaké 0,1 procenta - a podobně pro Česko a nebo Polsko. Je ale třeba brát v potaz, že tempo, s jakým ekonomika roste, se teď stabilizuje. Zpomalení pak bude výrazněji cítit ve druhé polovině roku a zejména pak na počátku roku 2012.“

Které sektory a nebo oblasti podle vás nejvýrazněji přibrzdí?

“Nepochybně půjde o cyklická odvětví. Prostě proto, že jsme po finanční a globální krizi zažívali cyklické oživení. Mezi tato cyklická odvětví patří mnohá technologicky průměrně náročná odvětví, jako je výroba aut a tak dále. A v těch patří Německo ke špičce; není špičkou v technologicky nejnáročnějších oborech. Přitom i střední Evropa se na tyto technologicky průměrně náročné obory v posledních letech soustředí. A proto ochlazení zájmu v roce 2012 pocítí. K tomu bych dodal ještě jedno: V posledních několika letech se mluvilo o německém zázraku, o tom, jak Německo zvládlo udržet růst mezd na uzdě a tak dále. Je ale třeba asi uvědomit, že mu střední Evropa pomohla. Mnohé věci totiž pro něj vyrábí. Teď je to ale problém. Proto jsme také očekávaný růst pro střední Evropu snížili výrazněji než pro jihovýchodní Evropu, která stále trpí domácími problémy, něčím, co bych nazval domácími strukturálními problémy.“

Které země z regionu střední a východní Evropy budou nejvíce trpět a které nejvýrazněji zpomalí, nejen kvůli ochlazení v Německu, ale obecně vlivem současné situace?

„Určitě půjde o některé země na jihovýchodě Evropy, které jsou závislé na externím financování. Tedy Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko. V Rusku je už možné sledovat jistý tlumený dopad toho, že svět roste pomaleji, což ovlivňuje ceny ropy a železa. Něco podobného je možné sledovat i na Ukrajině. No a co se střední Evropy týče, tam bude zlobivým dítětem opět Maďarsko. Prostě proto, že s růstem, který čekáme - 2 procenta letos a 1,5 procenta v příštím roce - bude mít vláda problém plnit slíbenou fiskální konsolidaci a lákat kapitál. To oni přitom potřebují. Mají totiž vyšší dluhy, nejen ve srovnání s ostatními rozvíjejícími se trhy, ale je možné říci, že i ve srovnání s rozvinutými trhy.“

Hrozí, že některé země v našem regionu, například právě Maďarsko, nezvládnou to, co se blíží, svépomocí a že budou potřebovat mezinárodní pomoc?

„Myslím si, že je v tuto chvíli předčasné mluvit o mezinárodní pomoci. Je třeba si počkat na to, zda opět dojde v roce 2012 k postupnému nastartování růstu. Což je ostatně scénář, který považujeme za nejpravděpodobnější. Amerika totiž podle nás nespadne do recese. Pokud ale v druhé polovině roku 2012 nedojde na výrazné oživení, pak se některé země v regionu možná opět budou muset obrátit na mezinárodní finanční instituce. Určitě nesmíme zapomínat na to, že se region s poslední krizí vypořádal dobře díky podpoře zvenčí. Zároveň je třeba mít na paměti, že některé země, například Maďarsko a nebo Rumunsko, mají dluhy s relativně krátkodobou splatností. Navíc mnoho jejich dluhů vlastní cizinci. Přitom krize eurozóny nám ukázala, že právě to je jedno z významných rizik. Portugalsko s tím mělo problémy. Stejně tak i Řecko, Itálie a Španělsko mají potíž s tím, že hodně jejich dluhů vlastní zahraniční věřitelé, pokud to srovnáme například s Británií a nebo Amerikou. Což znamená, že vás eroze globální důvěry, důvěry investorů, může o to spíš zranit.“