Zpoplatnění emisí je pochopitelné. Tempo zavádění ale potrápí i střední třídu, varuje europoslanec Vondra
Co přinese evropská reforma trhu s emisními povolenkami? K čemu má sloužit uhlíkové clo? A ochrání nejchudší občany Evropské unie Sociální klimatický fond? Vladimír Kroc se ptal europoslance z ODS Alexandra Vondry.
Státy Evropské unie schválily zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy, zrušení bezplatných emisních povolenek a zavedení uhlíkového cla. Co podle vás tyto klimatické normy přinesou?
Definitivně se schválilo pět zákonných norem – reforma trhu s povolenkami, zavádění povolenek do oblasti letecké a námořní dopravy, uhlíkové clo a sociální fond, který by měl ulevit těm nejchudším.
Emisní povolenky vyžadují po lidech oběť. Pokud ale nepřijde vykoupení, nastoupí frustrace, která může ohrozit demokracii i Evropskou unii jako takovou, je přesvědčen Alexandr Vondra
V krátkodobém horizontu toto všechno přinese další zdražení elektřiny, protože u nás se ještě dominantně nějaký čas bude vyrábět elektřina v tepelných elektrárnách z uhlí.
Reforma trhu s povolenkami má v podstatě dvě větve. Jedna větev se začne realizovat velmi rychle. To znamená, že se budou odebírat volné povolenky, které se rozdávaly zatím zdarma.
To se týká energeticky náročného průmyslu, oceláren, cementáren, skláren a podobně. Čili nepochybně to povede ke zdražení provozů a produktů z těchto výroben a zároveň se bude stahovat objem povolenek postupně z trhu, což povede k růstu jejich ceny.
Dneska se cena pohybuje od 80 do 100 eur za tunu oxidu uhličitého. Připomínám, že před třemi lety to bylo nějakých 15 nebo 20 eur, čili to vzrostlo asi na pětinásobek a poroste to dál s tím, jak budou postupně stahovány z trhu.
To samozřejmě povede ke zdražení topiva do tepelných elektráren, primárně uhlí, ale také plynu, protože i ten je zatížen povolenkami.
Státy EU schválily změny ve zpoplatnění emisí. Nově se bude platit za vytápění budov a silniční dopravu
Číst článek
Druhá větev začne nabíhat buď v roce 2027, nebo pokud by energie rostly cenově příliš vysoko, tak o rok později v roce 2028. Tehdy se zavede systém obchodování s povolenkami i pro oblast dopravy a bydlení, což povede ke zdražení benzinu a nafty pro osobní dopravu.
Odhady hovoří asi o třech korunách na litr, ale může to samozřejmě být i víc. V oblasti bydlení se to samozřejmě bude týkat zejména vytápění, popřípadě vaření, tedy tam, kde to zatím zatíženo povolenkami není...
Vy sám jste v Evropském parlamentu pro tyto změny hlasoval?
Já jsem podpořil jenom dvě změny svým hlasováním. Podpořil jsem námořní dopravu, protože tam si myslím, že se to tak drakonicky neprojeví. A jestli to bude nějaký incentiv, aby se zbytečně nepřeváželo zboží napříč zeměkoulí jenom z daňových důvodů, tak je to v pořádku.
A pak jsem podpořil sociální fond, protože když se zavádějí drakonická opatření, tak tu musí být nějaká kompenzace.
Tři další, tedy zdražení letecké dopravy od roku 2025, reformu s povolenkami ani uhlíkové clo jsem nepodpořil.
Příliš rychlé tempo
Když ale chceme více využívat bezemisní zdroje energie, není zpoplatnění emisí logické a správné?
Jedna věc je rozhodnout se něco udělat, a druhá je pak zvolit tempo zavádění. A tady si myslím, že to tempo je příliš rychlé. Netýká se to jenom těch nejchudších, ale týká se to i střední třídy. Normální lidé zdražování skutečně cítí a mají s tím problém.
Když si navíc vezmeme, že Evropa emituje asi osm procent oxidu uhličitého celosvětově, ale ostatní státy zdaleka tak drakonická opatření nezavádějí, nebude to mít ani přímý dopad na naše klima, protože emise celosvětově stejně dál porostou.
Emise ze spalovacích motorů budou u nových aut od roku 2035 zpoplatněny, schválili ministři z EU
Číst článek
Čili my tady žádáme po lidech oběť, ale nepřijde-li vykoupení, nastoupí frustrace, která může ohrozit demokracii a Evropskou unii jako takovou.
Sociální dopady zvýšených cen energií by měl kompenzovat zmíněný Sociální klimatický fond, ve kterém má být v přepočtu kolem dvou bilionů korun. Pro Česko má být na léta 2025 až 2032 vyčleněno přes 40 miliard. Z toho se dá leccos zařídit, ne?
Určitě se dá leccos zařídit, ale pokryje to skutečně jenom ty nejchudší vrstvy. Když si totiž vezmete, že třeba jenom náklady na zastropování cen energií byly na letošní rok v desítkách miliard korun, tak tady tato suma prostě na nějakých sedm let prostě nemá šanci kompenzace plně nabídnout.
Jak konkrétně má vypadat zpoplatnění emisí z vytápění budov a ze silniční dopravy od roku 2027? Nebude to přece vypadat tak, že by za emise platili přímo majitelé domů nebo vozidel?
Ne. Nebude to samozřejmě platit zákazník. Povolenky budou muset nakupovat dodavatelé, tedy výrobci benzinu a nafty, čili česká petrochemie, což se ale samozřejmě promítne do cen – úplně stejně, jako se to promítá do cen elektřiny.
U topení to bude stejně. Platit to budou dodavatelé plynu do kotelen v družstevních bytech, případně ti, kdo mají v rodinném domě svou vlastní kotelnu. Samozřejmě, pokud někdo topí uhlím, tak to bude dramatické navýšení.
Může Česko vzhledem ke své roli nedávného předsedajícího Evropské unii jednat jinak? Co přinese zavedení uhlíkového cla na hranicích Evropské unie při dovozu železa a hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu výše.
