Minimální mzda bude od příštího roku vyšší o 600 korun. Zvýší se na 15 200 korun
Minimální mzda se od ledna zvýší o 600 korun na 15.200 korun měsíčně, rozhodla v pondělí vláda. O schválení nařízení ČTK informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Uvedla, že pro ještě vyšší minimální mzdu nezískali sociální demokraté ve vládě s ANO podporu. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) jde o kompromis, který odpovídá situaci v ekonomice a který reaguje i na variantu, že bude zrušena superhrubá mzda.
„Hnutí ANO přehlasovalo jak návrh ČSSD na 16 400 korun, tak kompromisní návrh zvýšení na 15 500 korun,“ uvedla na svém twitterovém účtu ministryně práce a sociálních věcí Jana Máláčová (ČSSD).
Podle Havlíčka šlo o nejdiskutovanější téma pondělního zasedání kabinetu.
Minimální mzdu loni pobíralo podle ministerstva práce a sociálních věcí asi 140 000 zaměstnanců. Současně s minimální mzdou poroste i zaručená mzda, která se pohybuje podle stupně od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku.
Minimální mzda se naposledy zvyšovala letos od ledna o 1250 korun na 14 600 korun. Při týdenní pracovní době 40 hodin činí 87,30 korun na hodinu.
Zaměstnavatelé by příští rok částku nezvedali vůbec, vládní ANO v jednáních prosazovalo přidání 400 korun, ministerstvo práce považovalo za minimální navýšení o 900 korun a za optimální o 1800 korun. Odbory žádaly 1400 korun. Ministerstvo připravilo pro jednání vlády čtyři varianty, ta s navýšením o 600 korun mezi nimi nebyla.
Od středy obchody zůstanou otevřené až do devíti, ale bude se dohlížet na počty nakupujících
Číst článek
Podle ministerstva je cílem navýšení posílit kupní sílu lidí s nízkým výdělkem i jejich motivaci k práci. „Zvýšení minimální mzdy se projeví v legalizaci části výdělků, které jsou zaměstnancům vypláceny načerno. To zvyšuje například základ pro výpočet jejich budoucích starobních důchodů nebo podpor v nezaměstnanosti,“ podotklo ministerstvo. Podle něj má navýšení zajistit i rovné mzdové podmínky.
Za trest českým zaměstnancům označil výsledek jednání vlády předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Myslím si, že tady hnutí ANO, nevím z jakého důchodu, ukazuje lidem, že si nezaslouží takovou výši minimální mzdy jako na Slovensku a v Polsku, přestože tyto země mají nižší hrubý domácí produkt než ČR. Nevnímám to v žádném případě pozitivně,“ řekl ČTK.
Podle zaměstnavatelů zvýšení minimální mzdy přispěje ke zvýšení cen v ekonomice. „Vláda k dalšímu zatížení malých podniků přistoupila v nejméně vhodnou dobu, kdy se potýkají s výrazným propadem tržeb kvůli vládním restrikcím a souvisejících dopadů současné krize,“ řekl ČTK mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Podle propočtů komory mzdové náklady na jednoho zaměstnance pobírajícího nejnižší výdělek ročně vzrostou o 9600 korun.
Svařené víno i koktejly až ke dveřím. Podniky bojují o záchranu, sází také na rozvoz nápojů
Číst článek
Problémy s aplikací vyšší minimální mzdy budou mít zejména malé firmy, u kterých mzdové náklady tvoří největší výdajové položky, a dále firmy dodávající služby státu, například úklidové a bezpečnostní služby, protože státní instituce v zadávacích řízeních často veřejnou soutěž podmiňují nejnižší cenou, tedy nejnižší cenou práce.
Zaměstnavatelé poukazují na to, že se nyní kvůli epidemii koronaviru firmy potýkají s krizí. S minimální mzdou budou muset zvýšit i zaručenou mzdu, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.
Podle Havlíčka rostla minimální mzda v posledních letech „docela zásadním způsobem“ vzhledem k hospodářské konjunktuře, nyní ale hospodářství propadlo nejvíc v novodobé historii.
