Životní minimum je podhodnocené, tvrdí ministerstvo práce. Schillerová je proti zvyšování

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nepodporuje návrh na zvýšení životního minima. Podle ní by to znamenalo velké dopady do státního rozpočtu. Řekla to ve středu ČTK. Navýšení minima pro dospělého buď o 30 procent, nebo o 15 procent od ledna navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Naposledy se životní a existenční minimum zvyšovalo letos od dubna o 13,2 procent | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Částka by se zvedla z nynějších 3860 na 4990 korun nebo na 4430 korun. Upravila by se i rodinám. Existenční minimum 2490 korun by podle návrhu mělo stoupnout buď o tisícikorunu, nebo o 500 korun.

„Není to nějaká jedna částka (životní minimum). Promítá se do všech sociálních dávek, má to velké dopady na státní rozpočet,“ uvedla Schillerová.

Babiš navrhl Senátu zrušení vyšší slevy na poplatníka. Pro obce a kraje nabídl 20miliardovou kompenzaci

Číst článek

Naposledy se životní a existenční minimum zvyšovalo letos od dubna o 13,2 procenta, a to po více než osmi letech. S dalším zvyšováním ministryně financí nesouhlasí. „Z toho důvodu, že jsme ho zvedli o 13,2 procenta, a já pro to zvedla ruku,“ dodala.

S minimální částkou na život se srovnává příjem žadatelů o dávky, zda mají na pomoc od státu nárok. Minimum se využívá také v exekucích při stanovení nezabavitelné částky či u soudů při určení alimentů. Roli hraje i u dávek pro postižené či při osvobození od televizních a rozhlasových poplatků.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí je životní minimum podhodnocené a navýšení je kvůli dopadům koronavirové epidemie nutné. Úřad původně plánoval, že minimum zvýší vláda svým nařízením pro samotného dospělého o 30 procent a pro členy domácnosti o 32 až 51 procent.

Ekonom Hampl: Schillerovou čísla nezajímají, nemá hmatatelnou představu o makroekonomickém vývoji

Číst článek

Nesouhlasila předsedkyně legislativní rady, nedohodla se na tom ani koalice. Ministerstvo tak muselo sepsat novelu zákona. Přidalo do ní i mírnější přidání, a to o polovinu. Navýšení částek by musel po vládě schválit i Parlament a podepsat prezident.

Výdaje na přídavky a další dávky by se příští rok po navrhované úpravě minima zvedly ve vyšší verzi o 7,4 miliardy korun, v nižší o 3,7 miliardy.

Ministerstvo práce prosazuje ale ještě zvýšení přídavku na děti a rozšíření okruhu těch, kteří by na něj měli dosáhnout. Pobírají ho teď domácnosti s příjmem do 2,7násobku životního minima, podle návrhu by to mělo být do 3,4 až 3,6násobku minima. Jen na tuto dávku by pak bylo potřeba ročně až 15,2 miliardy navíc.

Podle ministerstva financí navrhované zvýšení v obou variantách výrazně převyšuje růst cen za sledované období. Resort uvedl, že se od ledna zvýší minimální a zaručená mzda, což má motivovat k práci. Navyšování dávek by bylo proti tomuto záměru a ministerstvo práce na ně v rozpočtu peníze nemá, dodalo ministerstvo financí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme