Zvyšování dluhů státu vede k rozkladu vládnutí. Podívejte se na Francii, varuje šéf rozpočtové rady Hampl
- Příští vláda, kterou skládá po nedávných volbách šéf hnutí ANO Andrej Babiš s SPD a Motoristy, bude muset přijít s novým návrhem státního rozpočtu na příští rok.
- Ten současný totiž končící vláda Petra Fialy (ODS) znovu nové Sněmovně nepošle. Důvodem jsou právě výhrady budoucích vládních stran jak k naplánovaným výdajům, tak k příjmům. Podle Andreje Babiše také bude nutné změnit zákon o rozpočtové odpovědnosti, aby se schodek pro příští rok mohl zvýšit.
- Podle předsedy Národní rozpočtové rady, ekonoma Mojmíra Hampla, sice jsou v návrhu rozpočtu stávající vlády problémy, vyřešit to ale jen navýšením schodku jde proti záměru všech politiků mít zdravé a dlouhodobě udržitelné veřejné finance. A vede to pak i k rozkladu vládnutí, jak to můžeme vidět například ve Francii, řekl v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
„Je tam totální paralýza celé politické scény ohledně toho, jaké příjmy nebo výdaje státní rozpočet má mít na příští rok. A to jsou na tom z hlediska deficitu mnohem hůř než my,“ uvedl k případu Francie Hampl.
Poslechněte si Peníze a vliv Jany Klímové s Mojmírem Hamplem o státním rozpočtu
„Nebo se podívejte na Španělsko, další zemi, která je označována za předluženou, ve které od roku 2023 politická elita vůbec není schopna přijmout žádný návrh rozpočtu a fakticky jede v neustále se rolujícím rozpočtovém provizoriu,“ upozornil Hampl. Podle něj jde o odstrašující případy, kterým bychom se měli za každou cenu vyhnout. „Už jenom proto, že ekonomické a fiskální tlaky v budoucnu budou spíš větší, než menší,“ dodal.
Očekávat lze totiž kvůli stárnutí populace vyšší výdaje na důchody či zdravotnictví, finance stále chybí ve školství a kvůli geopolitickým hrozbám v Evropě je třeba zvyšovat výdaje na obranu.
Řešit všechno jen dalšími výdaji je dlouhodobě neudržitelné. „Problém, který řešíme už delší dobu, je, že máme obrovské požadavky na veřejné rozpočty, máme mnoho nových, obrovským tempem narůstajících drahých priorit, a nemáme je kryty příjmy. Proto se dostáváme do potíží se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Máme nekonečné potřeby a jenom omezené zdroje,“ uvedl Hampl.
Nová vláda chce do budoucna nové zdroje získat podporou růstu ekonomiky a lepším výběrem daní. Zatím ale neexistuje žádný konkrétní propočet, zda to bude na pokrytí všech dalších výdajů stačit. Hnutí ANO chce například zvyšovat platy bezpečnostních sborů a učitelů, dotovat ceny energií, dát víc peněz do zdravotnictví a budování infrastruktury a zrušit důchodovou reformu.
Ekonomové odhadují tyto výdaje na dalších víc než 100 miliard korun ročně. Česko by navíc mělo zvyšovat výdaje na obranu vzhledem k závazkům v rámci aliance NATO.
Problematická místa rozpočtu
Faktem nicméně je, že v návrhu rozpočtu na příští rok z dílny současného ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jsou značně problematická místa. Nejsou pokryty některé výdaje na stavbu dálnic pro příští rok a pofidérní je i na poslední chvíli zvýšený odhad příjmů z vyšších odvodů z mezd a od zaměstnanců.
Vláda lhala, totální rozklad. Dopravní stavby jsou zablokované do konce roku, tvrdí Babiš. Kupka to popírá
Číst článek
Ty má přinést minulý měsíc schválený zákon o jednotném hlášení zaměstnavatele a další zpřísnění zákona o zaměstnanosti. Podle daňového poradce ze společnosti EKP Advisory Jana Kotaly jde ale o velký optimismus. „Jednotné hlášení je určitě zjednodušení pro zaměstnavatele, ale pořád tady máme ty stejné mzdy. Jenom místo čtyřech až šesti reportů měsíčně budeme mít jeden report. Jaký to má mít vliv na výběr odvodů na sociální a zdravotní pojištění, jsme se nedozvěděli,“ upozornil.
Pokud jde o novelu zákona o zaměstnanosti, jedná se jen o zpřísnění či další represe, které do výběru daní a odvodů nepřinesou nějakou zásadní, parametrickou změnu. Tou podle Jana Kotaly bylo třeba zrušení superhrubé mzdy v roce 2020, které naopak přineslo „díru“ do rozpočtů státu ve výši kolem 80 až 90 miliard.
Pokud by chtěla vláda udělat něco podobného, ale opačným směrem, měl by se napravit léta neřešený rozdíl ve zdaňování zaměstnanců a velké části živnostníků, tzv. OSVČ, který využívají všichni včetně firem.
„Zavedení paušálních výdajů už za vlády Jiřího Paroubka byla vstupenka do daňového ráje. A před pár lety k tomu ještě přibyla paušální daň. Pokud si to umějí spočítat, tak se dostanou ke třetinovému až čtvrtinovému zdanění oproti zaměstnancům. Na tom systému vlastně vydělávají všichni, jenom ne stát,“ upozornil Jan Kotala.
Ministerstvo financí k navýšení odhadu příjmů v rozpočtu na příští rok, o kterých předtím ani neinformovalo Výbor pro rozpočtové prognózy, uvedlo, že jde o propočet od ministerstva práce a sociálních věcí.
Jeho tiskový odbor se s odhadem odvolal na loňské šetření Nejvyššího kontrolního úřadu, že kvůli nelegální práci a tzv. švarcsystému stát za čtyři roky zřejmě přišel o 92 miliard korun. Vzhledem ke zpřísnění legislativy tak MPSV dopočítalo příliv nových příjmů na 13,6 miliardy už příští rok.
Žádné rozvolnění, říká Hampl
Podle Mojmíra Hampla se podobné navýšení příjmů státu objevilo v návrhu rozpočtu už loni. Také šlo o dodatečný výběr pojistného a daní díky odhadu mnohem více legálně zaměstnaných na trhu práce.
Vláda musí zvýšit daně či seškrtat výdaje, tvrdí expert. Varuje před blížící se dluhovou brzdou
Číst článek
„My jsme to kritizovali už loni. Nicméně situace byla jiná aspoň v tom, že byl požádán dodatečně Výbor pro rozpočtové prognózy, aby takové příjmy posoudil, a Poslanecká sněmovna dostala návrh, kde výbor pro rozpočtové prognózy konstatoval, že to považuje za realistické,“ uvedl Hampl pro Peníze a vliv. Letos k tomu ale nedošlo. „A to je prostě z hlediska rozpočtového procesu špatně,“ upozornil.
Národní rozpočtová rada má podobně jako ANO výhrady i k chybějícím výdajům na dopravu, konkrétně pro Státní fond dopravní infrastruktury. To všechno by každopádně ale podle Mojmíra Hampla mělo vést k opačnému závěru, než je rozvolňování zákona o rozpočtové odpovědnosti.
„Naopak bychom měli o to víc tlačit, aby se pravidla řádného rozpočtování dodržovala a aby se zákon důsledně vymáhal. To je ten závěr,“ uvedl. Kritiku Andreje Babiše, že současná vláda schválně připravila rozpočet na rok 2026 se schodkem na zákonném limitu a předtím limity schválně zpřísnila, Hampl odmítá.
„Když se přijímala trajektorie snižování strukturálního salda (daná současným zákonem) v konsolidačním balíčku, tak jsme se na to dívali opravdu detailně a pečlivě. A nevšimli jsme si, že by vůči tomu někdo uplatňoval jakoukoli námitku. Nebyl k tomu žádný pozměňovací návrh,“ uvedl Hampl. Další věc, která mluví proti rozvolňování zákona, je podle něj samotný program ANO. „Tam je napsáno, že vláda bude snižovat deficity veřejných rozpočtů o půl procentního bodu ročně,“ připomněl Hampl.
Celý rozhovor s Mojmírem Hamplem a další informace k rozpočtu si poslechněte v audiu pořadu Peníze a vliv. Najdete ho v textu vlevo nahoře.
