„Je čas konat, konec se žvaněním,“ psal údajný vrah německého politika Waltera Lübckeho. Pětačtyřicetiletý Stephan E. byl roky spojený s neonacistickou scénou a zaměřovaly se na něj tajné služby.
Náhrobní kameny s Putinovou podobiznou a daty 1952–2019 se letos objevily na více místech po celé zemi. Od března byly hlášeny nejméně z osmi ruských měst.
Fotografie se ke kronikáři dostaly vypálené na CD, po tolika letech se mu ale podařilo přečíst a uložit jen některé z nich, část je nenávratně ztracena.
Francouzská fotografka Gisèle Freundová popsala její hlas jako melodický a laskavý. A podobně zní i nahrávka ženského hlasu z pilotní epizody pořadu El Bachiller, která se vysílala v roce 1955.
„USA plánují zvýšit svoji vojenskou přítomnost v Polsku, která v současnosti zahrnuje 4500 lidí. Trvalá přítomnost vzroste v nejbližší budoucnosti o z 1000 dalších vojáků,“ stojí ve společné deklaraci
Po dvou neúspěšných žádostech o prominutí trestu Marek Falenta pojal žádost o milost jinak: vyhrožuje, že zveřejní, kdo si před lety odposlechy Tuskovy strany objednal. Ukazuje na špičky strany PiS.
Neobyvatelné skalisko v roce 1955 anektovalo Spojené království: námořnictvo na něm vztyčilo britskou vlajku. O 17 let později britští poslanci formálně připojili ostrov ke skotskému hrabství.
„Fidesz oproti roku 2014 získal o 600 000 hlasů navíc, celé opozici přitom dohromady přibylo jen 200 000 hlasů,“ upozorňuje v rozhovoru politolog Dominik Héjj.
Rakousko až do jmenování nové vlády povede vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger z lidové strany (ÖVP). „Kurz může ze situace těžit,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz analytička Zuzana Lizcová.
„Nejhorší, co teď může opozice udělat, je myslet si, že to byla nehoda, a že pokud bude více mobilizovat své voliče, na podzim parlamentní volby vyhraje,“ říká polský politolog Marek Migalski.
Přinášíme přehled vybraných stran označovaných za nacionalistické, krajně pravicové či protiimigrantské a protiislámské, které uspěly v letošních evropských volbách.
V Česku byla účast během sobotního dopoledne nejčastěji mezi 15 a 21 procenty, v Praze pak dosahovala kolem 30 procent. Analytici předpokládají, že zřejmě nepřesáhne pětadvacet procent.
Lidé mají na výběr aktuálně 841 kandidátů, které nominovaly čtyři desítky stran, hnutí nebo jejich koalic. Zvoleno ale může být jen 21 adeptů na europoslance.
Na oficiální vyhlášení výsledků si Evropané počkají do nedělních 23 hodin. V Česku se bude hlasovat v pátek odpoledne a také v sobotu až do 14. hodiny.