Závislák a prostopášník. Masaryk ukazuje neznámé stránky českého politika

Drama Julia Ševčíka, loni oceněné 12 Českými lvy, ukazuje postavu Jana Masaryka ve světle, které možná řadu diváků překvapí. Politik se ve snímku oddává sexu s provdanými ženami, šňupe kokain a v předvečer války se rozmařile svíjí do swingového rytmu. Scenáristé ho navíc na několik měsíců mezi lety 1938 a 1939 umístili do psychiatrické léčebny. Jak to ale s nejmladším synem zakladatele suverénního československého státu bylo ve skutečnosti?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karel Roden v hlavní roli dramatu Masaryk

Karel Roden v hlavní roli dramatu Masaryk | Foto: Bioscop

„Měl dar řeči, šarmu a vtipu,“ napsala o Janu Masarykovi americká spisovatelka a novinářka Marcia Davenportová ve své knize Too Strong For Fantasy, ze které byla v češtině vydána část s názvem Jan Masaryk: Poslední portrét.

Ještě než Masaryka osobně poznala, slýchala Davenportová od svých přátel o jeho prostopášnosti a humoru, kvůli kterému se mu přezdívalo „playboy západního světa“. Překvapilo ji proto, jak uzavřený a skromný byl v soukromí. Po matce měl navíc zdědit psychickou nevyrovnanost a extrémní nálady – v jednu chvíli prý dokázal vtipkovat a dlouze rozmlouvat, a pak upadnout v mlčení.

Ve stínu otce, historie a vlastních traumat. Masaryk nezklame, i tak ale spíše klouže po povrchu

Číst článek

Davenportová měla důležitou roli v posledních letech Masarykova života. Na počátku 40. let minulého století byla jeho blízkou přítelkyní, jednou z amerických spojek a hostitelkou večeří, kterých se Masaryk při svých cestách za oceán pravidelně účastnil. Bylo to až po konci války, co se jejich vztah stal mnohem bližším. Davenportové v té době patřil byt v Loretánské ulici na Hradčanech, kam ji Masaryk ze svého bytu v Černínském paláci „scházel“ navštěvovat.

Ačkoli nikdy nebyla přítomna důležitým politickým hovorům, Davenportová vypráví ve své knize o temných měsících, které předcházely Masarykově dosud nevyjasněné smrti v březnu 1948. Masaryk se podle ní chystal po komunistickém puči k útěku ze země, Davenportovou ale poslal napřed. Měli se opět setkat v Londýně, kde se měli i vzít. Tři dny nato byl ale Masaryk nalezen mrtvý pod oknem koupelny svého bytu.

Snímek se ale k Masarykově smrti dostane jen v závěrečných titulcích. Zaměřuje se totiž na události mezi lety 1937 až 1939, tedy roky, kdy Masaryk působil jako velvyslanec ve Velké Británii a kdy československou nezávislost začal ohrožovat diktát Adolfa Hitlera. O pár let dopředu je proto posunuto i setkání s Marciou Davenportovou, kterou ve filmu ztvárnila španělská herečka Arly Joverová. S tou se Masaryk v podání Karla Rodena setká místo rodinného domu v New Yorku na přednášce, která je zároveň jeho první vycházkou při pobytu v sanatoriu.

Jméno Masaryk

Jan Masaryk se narodil 14. září 1886 jako třetí dítě vědce a učitele Tomáše Garrigua Masaryka a americké imigrantky Charlotty Masarykové. Rodina tehdy žila poměrně poklidným životem ve Vlčkově vile „Osvěta“ na Královských Vinohradech.

Podle historiků Pavla Kosatíka a Michala Koláře vyrůstaly Masarykovy děti s obrazem neustále pracujícího otce, který je oddaný své vlasti. Přijaly proto za vlastní povinnost být veřejně prospěšné a sloužit lidem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Připomněli jsme si život Jana Masaryka. Karel Tejkal nám nabídl postřehy o třech posledních letech jeho života tak, jak je popsali Marcia Davenportová, Viktor Fischl, Arnošt Heidrich, Antonín Sum a další, kteří mu tehdy byli nablízku.

Jan ale neměl ambice k diplomacii. Po matce zdědil talent na hudbu, chtěl se proto stát dirigentem, skladatelem nebo koncertním pianistou. Z toho ale sešlo, když si při cvičení přetížil ruku. Později se k tomu přidalo ještě revmatické rameno, a tak se z nejmladšího Masaryka stal pouze příležitostný hráč, který podle posluchačů vynikal v improvizaci.

U klavíru sedí Jan Masaryk i v první scéně Ševčíkova filmu, kde truchlivě vyhrává melodii české hymny. Ukáže se však, že se kvůli soukromému koncertu vloupal do cizího domu.

Masaryk v USA

Jan Masaryk byl oddaný svému otci, ne vždy ho ale dokázal vyhovět jeho nárokům. Když například už potřetí neudělal maturitu, došla otci trpělivost a poslal třiadvacetiletého syna do Spojených států do „vyhnanství“. Tam mladý Masaryk několik let pracoval v bridgeportské továrně. Jeho chování se ale podle vedení závodu vyznačovalo psychickými výkyvy, a tak jisté období mezi lety 1912 a 1913 strávil ve Zvláštní škole pro slabomyslná děvčata a chlapce ve Vinelandu v New Jersey.

Ve Vinelandu se o něj staral profesor Johnstone, který je ve snímku také krátce zmíněn a který Masarykovi diagnostikoval mírnější formu schizofrenie. Masaryk se následně vrátil domů a obnovil vztahy s rodinou. O jeho pobytu v sanatoriu ale kromě ní nikomu neřekl, ani své pozdější ženě, blízkým přátelům nebo osobnímu životopisci.

Filmové zpracování Masarykova života vrací politika do vinelandské léčebny na přelomu roku 1938 a 1939. Představuje si tak Masarykovu reakci na podepsání Mnichovské dohody, které otevřelo Hitlerovi cestu do Československa, a krach všech diplomatických snah o zachování odkazu jeho otce, kterými v Londýně strávil posledních 16 let svého života.

Ve skutečnosti není jisté, kde přesně Masaryk v této době byl. Podle Kosatíka a Koláře měl totiž tendenci mizet veřejnosti z očí. Když ale 14. října 1938 odešel oficiálně do výslužby, požádal údajně o azyl ve Velké Británii. Do Spojených států měl pak vycestovat na pozvání Kolumbijské univerzity, aby v zemi podnikl 10týdenní přednáškové turné. Angažoval se prý také v práci s místními Židy.

Playboy západu

V roce 1936, den před Masarykovými 50. narozeninami, napsalo České slovo následující: „Desítky a desítky nocí probděl ve vlaku mezi Londýnem a Prahou, tisíce kilometrů prolétal, aby mohl spojit láskou k otci s láskou k republice, zapomínaje na sebe a nedávaje téměř nikomu nahlédnout do svého srdce. Málokdo zná skutečného Jana Masaryka, přes jeho obrovskou popularitu.“

Kým tedy Masaryk doopravdy byl? Po první světové válce se mluvilo o jeho hédonickém stylu života a bohémských zážitcích z Prahy. Podle Davenportové miloval hazardní hry a ženy, podle Kosatíka s Kolářem zase neuměl zacházet s penězi a dělal si dluhy na každém kroku. V Británii byl zase neodmyslitelně spojen se svou rozpustilostí a nekonvenčním vystupováním. Na diplomata se totiž ve své řeči poněkud nezvykle přikláněl k lidovosti, hojně užíval slang, argot a také amerikanismy.

Bývalý ministr zahraničí a syn prvního československého prezidenta Jan Masaryk | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu | Zdroj: Český rozhlas

A co kokain, který hrál podstatnou roli už v upoutávce na Ševčíkův snímek? „V lepších společenských kruzích patřilo šňupnutí v podstatě k bontonu, připomíná to módu LSD v šedesátých letech nebo dnešní užívání psychofarmak. Než se návyková látka dostane na pranýř, trvá to určitý čas,“ řekl historik Pavel Kosatík v rozhovoru pro Týden.

'Jeník' a 'pan prezident'

Film se shoduje s Marciou Davenportovou v názoru, jaký vliv měla na Masaryka slova jeho otce na smrtelné posteli. „Dělej věci podle sebe. Když si nebudeš jistý, zeptej se Beneše,“ prohlásí filmový Tomáš Garrigue Masaryk. Vzpomínky Davenportové okamžik možná ještě více beletrizují: „Musíš Benešovi pomoct. Víš o světě mnohé a lépe než on.“

Ať už ale umírající exprezident v tomto soukromém okamžiku mezi otcem a synem řekl cokoliv, navždy to ovlivnilo Masarykův vztah s dlouholetým rodinným přítelem Edvardem Benešem. Davenportová si dokonce myslí, že se Masarykův slib otci stal jakýmsi leitmotivem jeho života.

FILM VS. REALITA: Porucha identity fascinuje Hollywood. Stereotypu zabijáka se ale nevyhnul ani Rozpolcený

Číst článek

Zatímco Beneš byl podle mnohých fackovacím panákem prezidenta Masaryka, Jan Masaryk tuto roli převzal pro prezidenta Beneše. Ačkoli byli povahově velmi odlišní, Masaryk byl k Benešovi zcela loajální a podporoval ho ve všech rozhodnutích.

Oba byli stejným dílem právoplatnými dědici republiky, oba proto trpěli stejnými výčitkami, zda pro zachování Masarykova dědictví udělali dostatek.

Beneš, i když byl jen o dva roky starší, převzal v určitém smyslu roli Janova otce. Pro něj to nicméně vždycky byl „Jenda“, což ve filmu přebírá i jeho postava ztvárněná hercem Oldřichem Kaiserem. Masaryk ho zase na oplátku oslovoval „pane prezidente“ nebo anglickým „sire“.

  

 

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme