V Londýně zveřejní nepřístupné dokumenty OSN o holokaustu. Budou se přepisovat dějiny
Sedmdesát let byly nepřístupné veřejnosti, ale už brzy v nich půjde bádat přes internet. Řeč je o archivech OSN s dokumenty mapujícími holocaust. Soubor odtajněných dokumentů má v tomto týdnu zveřejnit londýnská knihovna Wiener. A jak píše list Guardian, historici předpokládají, že se budou přepisovat dějiny.
Někteří historici a odborníci mohli do archivů nahlížet už dříve. Celé bádání ale bylo dost komplikované. Přístup získali pouze s oficiálním úředním povolením, které dostali ve svých vlastních zemích a také se souhlasem generálního tajemníka OSN.
Při práci s dokumenty navíc měli povoleno pouze číst, přísně zakázané bylo pořizovat si kopie, nebo si dokonce dělat poznámky. Badatelé tak sice už dávno mají představu, co složka obsahuje, ale dosud neměli k dispozici žádné použitelné důkazy pro to, aby mohli vydávat nějaké zásadní práce na téma holokaustu.
Jako mladík přežil holokaust, teď o tom vydal knihu. Skvělá čeština a detaily, chválí ji Topol
Číst článek
Odborníků, kteří se o zveřejnění dokumentů zasadili, bylo více. Jedním z nich byl například profesor Dan Plesch z Londýnské univerzity. I on je podle listu The Guardian přesvědčen, že po zveřejnění dokumentů můžeme očekávat změny v historických knihách. O zpřístupnění ale bojovala také třeba bývalá velvyslankyně Spojených států při OSN Samantha Powerová.
Podle Plesche jsou v archivech například záznamy o přípravě obžaloby Adofla Hiltera a jeho spolupracovníků z válečných zločinů. Součástí složky jsou i důkazy proti Adolfu Hitlerovi a na řadě z nich se podle Guardianu podílela československá exilová vláda.
Z dokumentů by také mělo vyplývat, že spojenecké státy věděly o holokaustu o dva roky dříve, než historici předpokládali. Tedy už v roce 1942. Informace prý spojenci měli například od polské exilové vlády, která jim tajně dodávala detailní popisy koncentračních táborů, jako byla Treblinka nebo Osvětim.