Světový unikát v Brně. Zemské muzeum vystavuje výlitek lebky neandrtálce

V nenápadné černé krabici přivezla minulý týden ozbrojená ochranka do Brna světový unikát - výlitek části lebky neandrtálce. Tu našli před 90 lety ve slovenských Gánovcích. Desítky let zůstal exponát uschovaný v trezoru Národního muzea v Praze a teď poprvé se představuje veřejnosti. V Moravském zemském muzeu v Brně ho chrání nerozbitná vitrína, ve které historici vystavovali třeba Věstonickou venuši.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výlitek lebky neandrtálské ženy | Foto: Tereza Kadrnožková

Na první pohled vypadá výlitek mozkovny jako větší kámen, přesto je přísně střežený a uložený v nerozbitné vitríně. Víc než sto tisíc let starou zkamenělinu mozku našli v roce 1926 dělníci ve slovenských Gánovcích a vědci tím prokázali výskyt neandrtálce v Evropě. Přesto se poprvé veřejnosti představuje až letos.

Přehrát

00:00 / 00:00

Moravské zemské muzeum navštívila reportérka Tereza Kadrnožková

„Je unikátní v tom, že ještě nikdy nebyl zapůjčen a vystaven. S výjimkou první republiky, kdy byl vystaven ve výkladní skříni jedné pražské cestovní kanceláře a kdy oni netušili, že je to takový unikát, že je to neandrtálský mozek,“ vysvětluje ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Bádáním vědci v padesátých letech minulého století zjistili, že jde o zkamenělý mozek neandrtálské ženy. Národní muzeum výlitek uchovávalo v trezoru a podle ředitele patří mezi deset nejvzácnějších exponátů, které muzeum vlastní.

„Finanční hodnotu nelze vyjádřit. Kdy to existuje jediné na světě, tak se to nedá koupit ani prodat. Nelze říct, kolik to stojí, stojí to nekonečně peněz. Kdyby se to zničilo, nic podobného na světě nebude. Pojistili jsme to na 30 milionů korun, ale to je jen fiktivní bezpečnostní suma. Ta cena je nespočitatelná,“ říká ředitel muzea.

Výlitek je ústředním exponátem nové výstavy v pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. Rozhodně ale není jediným unikátem. Dalším jsou takzvané retušéry, kterými pravěcí lidé vyráběli kamenné nástroje.

„Běžně k tomu neandrtálci v celém tehdy osídleném světě používali kosti a neandrtálci z Kůlny byli jediní, kdo k tomu účelu používali zlomky mamutoviny, což je naprostý unikát, prozatím nikde v Evropě ani na Blízkém Východě k tomu důkaz nemáme,“ popisuje kurátor Petr Neruda.

Dalšími exponáty jsou pěstní klíny, které jsou vyrobeny z unikátních surovin – citrínu a brekciového rohovce. Tyto předměty podle kurátora ukazují, že neandrtálci měli i estetické cítění.

Tereza Kadrnožková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme