„Nižší polohy Beskyd a Šumavy, Českomoravská vrchovina, Krušné hory. To jsou jednoznačně nejvíce ohrožené lokality na našem území,“ shodují se hydrometeorologové Martin Pecha s Tomášem Fryčem.
„Prodlužuje se vegetační doba – ale to není úplně pozitivní, protože rostliny mají větší spotřebu vody a může docházet k rychlejšímu vysoušení půdy,“ uvádí sedlák Radek Cihlář.
Spojené státy americké v lednu vydaly strategii, která započítává hodnoty přírody do ekonomických ukazatelů. Čína používá takzvaný hrubý ekosystémový produkt.
„Tady jsme na pozemku, který se dlouhodobě neorá. Teď tu roste ozimé obilí,“ ukazuje Radek Cihlář, farmář, který neprotestuje. Se zelenou dohodou pro Evropu souhlasí.
„Současné vychýlení teploty Země o jeden stupeň je velký problém. Asi jako pro naše tělo – když máme teplotu o jeden stupeň vyšší, už se necítíme dobře,“ upozorňuje klimatoložka.
Evropská unie si nechala spočítat, že v současnosti navrhované tempo zelené transformace bude po roce 2030 vyžadovat každoroční investice 1,5 bilionu eur. To je asi sedmnáct českých státních rozpočtů.
„Žlutý mech, to je to směs do koňských jízdáren. Pak máme pryž pro podrážky a žlutý melton, se kterým ještě nevíme, co dělat. To je ještě v rámci vývoje,“ připouští zakladatel start-upu.
Přestalo být v kurzu popírat změnu klimatu jako takovou. Ti, kdo se snaží brzdit ochranu krajiny před suchem nebo ochranu měst před vlnami horka, mají nové strategie. Ve světě i v Česku.
V Melbourne tento týden vrcholí Australian Open. Jde o jeden ze čtyř největších tenisových turnajů světa a v samotné Austrálii o mezinárodní sportovní událost roku.
Do sedmi let by Česko mělo třetinu své energie vyrábět z obnovitelných zdrojů. To žádají různé organizace i Evropská komise. Nově na něj přistupuje i české ministerstvo životního prostředí.
Vědecké zprávy OSN, ale i loňská politická dohoda skoro dvou set zemí světa z Dubaje zdůrazňují, že špatný stav přírody a zrychlující se změna klimatu představují pro lidstvo bezpečnostní riziko.
Německo poprvé vyrobilo víc než polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Velká Británie zase spálila nejméně fosilních paliv za posledních 66 let. To jsou některé dílčí dobré zprávy za rok 2023.
Noční vlaky zažívají v Evropě renesanci poté, co se hodně mezinárodních spojů hlavně na Západě v nedávné minulosti rušilo. Teď se i s ohledem na klimatickou krizi vracejí.
Volby v Evropě i v Americe, dokončování energetické strategie Česka nebo nové možnosti pro nás všechny zapojit se do výhodných renovací nebo do komunitní energetiky. Takový je výhled pro rok 2024.
Jedná se o dlouhodobý trend, který ohrožuje základy civilizace. Člověkem způsobená změna klimatu nabrala v roce 2023 nevídané obrátky. Změnu klimatu popsali lidé v nejzranitelnějších částech světa.
Poprvé v dějinách klimatických konferencí všechny země světa projevily ochotu řešit hlavní příčinu člověkem způsobené změny klimatu, tedy spalování ropy, uhlí i plynu bez rozdílu.
Svět se na klimatické konferenci v Dubaji poprvé v historii dohodl na odchodu od fosilních paliv. Co to znamená a proč si některé země stěžují, že se rozhodlo bez nich?