Vláda bude příští týden rozhodovat o podobě státního rozpočtu. Přinést má snížení schodku veřejných financí. Někteří ministři se ale v posledních týdnech snažili plánované škrty ještě zmírnit
Při rychlé a efektivní pomoci klimatu má velký potenciál snižování emisí metanu. Jejich významným zdrojem je zemědělství - konkrétně chov přežvýkavců, v Česku hlavně dobytka.
Velkých uhelných elektráren v Česku funguje desítka. Celkově může spalování uhlí na elektřinu podle dostupných dat z roku 2020 asi za 24 megatun oxidu uhličitého ročně.
Od začátku prázdnin se program „Nová zelená úsporám“ dočasně uzavřel. Teď by státní fond životního prostředí měl žádosti znovu začít přijímat. Otevřít se má i nový program „Oprav dům po babičce“.
„Když jsem nastoupil do armády, tak jsem pochopil, že vojáci jsou lidé s různými názory a k tomu mají zbraně,“ říká ukrajinský voják a gay Viktor pro Český rozhlas. Spolubojovníkům se nakonec svěřil.
Stejnopohlavní páry by na Ukrajině mohly získat možnost uzavřít registrované partnerství. Volají potom i LGBT vojáci, kteří bojují proti Rusku. Jejich partneři ale ani nemají právo je pohřbít.
V Chersonské oblasti začali pracovat po zničení vodní nádrže Kachovka. Dokázali zareagovat jako jedni z prvních – den potom, co voda zaplavila desítky vesnic, jelikož již měli zkušenosti z Charkova.
Rok 2033 je mezník, kdy by se v Česku podle plánů vlády mohlo přestat spalovat uhlí. Jak ale zjistil web iROZHLAS.cz a Radiožurnál, opozičním i některým koaličním politikům se tento termín nelíbí.
Zatímco zrušení superhrubé mzdy pomohlo spíše bohatým, změny, o kterých má po prázdninách rozhodnout sněmovna, zvyšují ve vládou navržené podobě daně rovnoměrně napříč společností, říkají ekonomové.
„Nerozdáváme tu humanitární ani materiální pomoc. Ale můžeme lidem dát kontakty na konkrétní organizace a taky s nimi přímo zavolat,“ vysvětluje vedoucí centra Alona Ignacievová.
„První tři dny války byly nejhorší. Nikdo nevěděl, co se stane. Plány se mění. Báli jsme se, že Rusko obsadí Kyjev a bude po všem. Byla to loterie,“ říká ukrajinský voják pro Český rozhlas.
„Ředitel léčebny nám vysvětlil, že se snaží neustále balancovat a doplňovat zdroje z různých organizací a od dárců,“ popisuje Kateřina Krejčová z humanitární organizace Action Against Hunger.
V centru se starají hlavně o vojáky zraněné na frontě. Kvůli zaminovaným oblastem na východě Ukrajiny ale podle zdejších zdravotníků potřebují stále častěji pomoc a péči i civilisté.
Mladí podnikatelé, kteří loni s rodinami uprchli na západ země, si všimli, že mezi vojáky je poptávka i po speciálním vybavení. Jedním z nich je Arkadij, který nyní žije v Kolomyji.
Lidé z vesnice před okupací utekli. Často do obcí v nedalekých kopcích, které byly také pod okupací, ale ruští vojáci jimi prošli rychleji a většina domů tak rozsáhlému poškození unikla.
„Je to i problém v případě humanitární práce, protože Rusko nedávno odmítlo být součástí monitorovací platformy, ze které humanitární pracovníci získávají informace o bezpečnosti.“
Válka a umění si nejsou tak vzdálené, jak by se mohlo zdát. Stejně jako v jiných konfliktech i nyní ukrajinští umělci mají potřebu v textech, obrazech či hudbě zpracovat, čím jejich země prochází.
