Autor

Jarda Petřík

Moje jméno a případná přezdívka: 

Těch přezdívek je každým rokem víc a vůbec se nezakládaj na pravdě a realitě, samozřejmě. Yarin, koxo, jurdík, senil, pan kokouťák…

 Jsem ročník?

Sledujícího Velkého bratra

Na Radiu Wave zastávám práci?

Přes den mluvím do mikrofonu a večer / v noci k tomu přidávám i nějakou tu vlastní elektronickou selekci, od ambientu až po techno.

Předtím jsem stihl?

Nedostudovat dva magistry, objezdit pár evropských festivalů, procestovat Sýrii, dokud to ještě šlo, a v posledních letech propadnout deskovkám a spacím koncertům.

Nejraději poslouchám?

Kromě jedniček a nul taky trochu kytar, HODNĚ ambientu, jazz/funk/soul (nový i starý), world music, sem tam hip hop a spoustu field recordings aka „votevřenejch voken“. Ale stejně, techno je všechno.

5 pro mě zásadních alb:

The Prodigy – Fat of the Land
Moby – Play
St Germain – Tourist
Thomas Köner – La Barca
Rosalía – El Mal Querer

Za koncert roku 2018 považuji?

Jak šel rok…
Sensi Stage @ Melt Festival
EXZ @ Bengál
Koenraad Ecker @ Silent_Night #15
Manni Dee & Ewa Justka @ Unsound Kraków
Claudio PRC b2b Wrong Assessment @ Ankali

Mé nejoblíbenější filmy?

La grande bellezza, pořád, furt. Plus triáda Pulp Fiction – Pějme píseň dohola – Samotáři. Kdykoliv.

Jestli čtu, tak většinou? 

Pravidla k deskovým hrám.

K jídlu a pití mám nejraději? 

K pití čistou vodu, festovně vylouhovanej zázvor s medem a citronem, červený víno a k doutníku rum. K jídlu víceméně cokoliv, ideálně bez lepku, cukru a glutamátu, s přiznanou slabostí pro blízkovýchodní a latinskoamerický kuchyně.

Když mám volný čas, tak ho trávím? 

(H)různě.

Co bych chtěl sdělit světu?

Čááááu čááááu!

RSS autora

Články autora

|Jarda Petřík |Hudba

Zemřel Gil Scott-Heron

O pátečním večeru 27. května dostala píseň New York Is Killing Me nádech smutku a hořkosti, kterého se už bohužel nikdy nezbaví. V 62 letech totiž její autor – básník, textař, zpěvák a patrně vůbec nejdůležitější osobnost předcházející vzniku celé hiphopové scény, zemřel v newyorské St. Luke’s – Roosevelt Hospital.

|Jarda Petřík |Hudba

James Blake přivádí k němému úžasu

Na začátku února vydal James Blake velmi očekávanou debutovou desku. Po EP, která během roku 2010 dostala na lopatky celou klubovou Británii, všichni netrpělivě čekali, jak bude znít dlouhohrající prvotina tohoto teprve 22letého Brita.

|Jarda Petřík |Hudba

dBridge: „Udržet si určité stádium zvídavosti...“

9. prosince proběhla v prostoru Meet Factory RBMA info session. Akce se posléze přehoupla v klubovou noc, na níž zahráli Jeff Milligan, Dorian Concept, Matt Black z Coldcut a také Darren White, neboli dBridge. V 90. letech byl jedním ze členů slavného dnb projektu Bad Company a v současnosti je také úspěšným sólový producent, který vydal v roce 2008 kritiky i fanoušky skvěle přijatou desku The Gemini Principle. S dBridgem si v Meet Factory povídal kolega Jarda Petřík.

|Jarda Petřík |Hudba

Max Richter: Infra bez žánrových veletočů

Klavírista a elektronik v jedné osobě Max Richter vydává novou studiovou řadovku. Po dva roky staré nahrávce 24 Postcards In Full Colour, která obsahovala dva tucty maximálně dvouminutových miniatur, je deska Infra co do stopáží jednotlivých skladeb opět klasičtějšího rázu.

|Jarda Petřík |Hudba

Plastikman rekapituluje na Kompilation

Pokud sledujete minimal techno scénu, asi vám neuniklo, že Richie Hawtin v letošním roce vzkřísil své alter ego Plastikman a vydal se s ním na úspěšné turné. Kromě toho ale také teď na sklonku léta vypustil do světa osmitrackový rekapitulační výběr jednoduše nazvaný Kompilation.

|Jarda Petřík |Hudba

Melt! 2010: pečlivě opečovaný festival

Třináctý ročník (opět) vyprodaného Melt!u. Jakákoli spojitost s oním „nešťastným“ číslem se naštěstí nekonala – po dvou letech, kdy bylo počasí, kulantně řečeno, ne ve všech chvílích festivalu zrovna ideálně letní, se tentokrát opět slunce opíralo do poloostrova ohraničeného vodami jezera Gremminer prakticky nepřetržitě. Plavky a opalovací krém tak byly vedle festivalového programu stejně nezbytnou proprietou každého návštěvníka a stíny tvořené pěti těžebními stroji se v areálu těšily příznačné pozornosti.

|Jarda Petřík |Hudba

Festivalový průvodce: Pohoda 2010

Jaká tragédie vloni předčasně ukončila slovenský festival Pohoda, asi netřeba znovu připomínat. Další existence tohoto klenotu mezi československými hudebními letními festivaly byla několik dlouhých týdnů po oné smutné události nejistá. Masivní podpora fanoušků ale nakonec hlavní postavu stojící za Pohodou, tedy Michala Kaščáka, přesvědčila, že rozhodně má cenu pokračovat i v roce 2010. A tak se letos, tentokrát už druhý červencový víkend, opět můžeme vypravit na letiště nedaleko Trenčína a vychutnat si hudební festival, který si v ničem nezadá s daleko většími a známějšími evropskými konkurenty.

|Jarda Petřík |Hudba

Prvotřídní funková show britských Herbaliser

Ve sváteční úterní večer měli důvod k oslavám i všichni ninjové. Alespoň tedy ti hudební. Jedna z ikon labelu Ninja Tune, Herbaliser, se totiž po několika letech vrátila na české pódium jako regulérní kapela a společně s vokalistkou Jessicou Darling a rapperem Iconem předvedla našláplý, funkově ninjovský koncert.

|Jarda Petřík |Hudba

Herbaliser se vrací po letech s větší dávkou funku

Po víc jak deseti letech se do České republiky, jako regulérní kapela, vrací Herbaliser i se zpěvačkou Jessicou Darling. Ta se postarala o většinu vokálů na aktuální řadovce Same As It Never Was. Deska sice vyšla již v loňském roce, ale letos v srpnu přišli Jake Wherry a Ollie Teeba s druhým dílem kompilační série Session, na němž přetvořili celkem osm nových i starších skladeb do více instrumentálních a především živě zahraných verzí.

|Jarda Petřík |Hudba

I my tě slyšíme, Luku!

Luke Francis Vibert vydal na sklonku léta svou v pořadí třetí řadovku u labelu Planet Mu, kterému šéfuje Mike Paradinas. Na svém kontě jich má ale už daleko víc, a to nejen pod zkráceným aliasem Luke Vibert. Není mu cizí dubstep, acid techno ani instrumentální hip hop a nedochází mu nápady ani na silné melodie.

|Jarda Petřík |Hudba

Divocí andělé Mary Anne Hobbs

Hned na začátek menší překvapení. Místo wobblujících basů a gameboy zvuků, které by mělo na svědomí nějaké nové jméno na wonky scéně, se na vás z vnitřního vesmíru vynoří ambientní, offbeatová, až pokoutně se sunoucí temnota od Marka Pritcharda, který se v hudebním průmyslu pohybuje už téměř dvacet let.