…a jak to vypadá v Litvínově, Aleši Procházko?

To rádio máme pořád doma. Lépe řečeno, rodiče ho přesunuli z kuchyně do koupelny. To rádio, na kterém jsem poslouchal, jak Kladno vypadlo s Olomoucí na nájezdy v extraligovém semifinále v roce 1994. Bylo mi osm let. Teď se těším, až S mikrofonem za hokejem zase začne. S partou kolegů si nasadíme sluchátka a budeme si na dálku předávat slovo napříč extraligovými stadiony.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pult pro technika | Foto: František Kuna | Zdroj: Český rozhlas

Když se zpětně utvrzuji v tom, o jakou šlo sezonu, trochu se divím, že tehdy rozhodl Jiří Dopita a za Kladno dal gól Patrik Eliáš. Pamatuji si z hokejistů jen jedno jméno - brankář Jaroslav Kameš. Zato při vyjmenovávání sestavy rozhlasových reportérů bych nikde pátrat nemusel. Aleš Procházka, Tomáš Lörincz, Tibor Kubát, Ivan Quirenz.

Střih, více než 20 let poté. S Alešem jsem zažil společné komentování MS v Praze, s Tomášem se slýcháváme napříč extraligou a pomáhal mi se zařizováním akreditace na NHL, s Tiborem jsem jeden přenos v Brně také zvládl, jen pana Ivana osobně neznám, vybavuje se mi jen jeho zvučné „ze Zlína vám přeji vše dobré!“

Přepoj, tahej kliku

I když jsou moji kamarádi většinou sportovní nadšenci a pro ostatní můžeme působit jako pacienti, když se bavíme pořád o sportu, najdou se i tací, kteří sport nemusí, ale tenhle pořad se jim líbí. Často proto slýchávám… „Hele, takový to, jak si tam předáváte slovo, jak se to přepojuje, to je hustý, to mě dycky baví, i když tomu vůbec nerozumim.“

Říkáme tomu kolečko.

Někdy je to ve studiu trochu šrumec. Sedm zápasů, sedm rozhlasových linek, na každé jeden zápas/reportér. Když si to zvukař naskládá šikovně za sebe, tahá jen kliky (takový ten čudlík, kterým se dělá nahoru a dolů, nahoru je nahlas, dolů je ticho) pěkně za sebou. Jeden stadion „sjede“, druhý takzvaně „vyjede“. A my mluvíme a předáváme slovo dál, protože vždycky víme komu. Zápasy se řadí podle začátku, v případě stejného času rozhoduje vyšší postavení v tabulce.

Bulharský brankář a rolba

Odpovědět na otázku, jaké bude nové angažmá 45letého veterána mezi útočníky, je zhruba stejně těžké jako tipnout vítěze dalšího ročníku extraligy. Neodvažuji se odhadovat.

Každopádně se v průběhu 52 kol a následného play-off budete v pořadu S mikrofonem za hokejem dozvídat, jestli je možné, aby Brno obhájilo titul. Jestli se udrží Dukla Jihlava. Jak se bude dařit Viktoru Ujčíkovi jako trenérovi i to, jestli pražská Sparta bude mít stabilně dobře chytajícího gólmana.

Staré rádio | Foto: František Kuna | Zdroj: Český rozhlas

Manažer Broš se totiž před pár dny nechal slyšet, že: „Ať tady chytal Bulhar, Polák, černoch, běloch, kdokoli, hvězdy evropského hokeje, nikdy to nedopadlo podle představ.“ Jen pro pořádek - Sami Aittokallio je Fin.

My se ale bavíme o českém mistrovi. Vím, jak vypadaly oslavy v šatně posledních čtyř extraligových vítězů. Doutníky v kabině Zlína, dojatí Ručinský se Šlégrem při oslavách prvního litvínovského titulu, pak rozmlácená (radostí) šatna Liberce v pražské O2 areně a naposledy brněnský Zaťovič otevírající lahváče bruslí.

Jsou to fajn momenty, ale vede k nim dlouhá cesta skrz celou sezonu. A během ní se stejně nejvíc těším na to, až se někdo z nás zeptá, co vidí na ledě reportér Aleš Procházka.

A zazní suché a pravdivé…

„Rolbu!“

František Kuna Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme