Jednak je tu samotná skutečnost, že nizozemské kontrarozvědka získala dostatek důkazů, že jeden ze dvou vyhoštěných pracovníků ambasády nejenže podnikl akce odporující oficiálnímu postavení diplomata, ale dokonce vytvořil síť tajných spolupracovníků, aby se dostal k citlivým informacím z oblasti špičkových oborů jako umělá inteligence, polovodiče nebo nanotechnologie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Adam Černý: V Nizozemsku zažívá Rusko špatné časy

Podstatnější je kontext. Už nejméně šest let zatěžuje vztah Haag–Moskva dosud neuzavřená aféra poté, co nad východní Ukrajinou, kontrolovanou proruskými separatisty, bylo sestřeleno civilní letadlo společnosti Malaysia Airlines, z 298 lidí na palubě letu MH 17 nikdo nepřežil a mezi oběťmi bylo 196 občanů Nizozemského království.

I když mezinárodní vyšetřování prokázalo, že letadlo sestřelila raketa odpálená ze zařízení, které se k separatistům dostalo z Ruska, Moskva jakoukoli odpovědnost, třeba jen částečnou, kategoricky dementovala.

Odškodnění akcionářů Jukosu

Popírala i jakoukoli odpovědnost, když před dvěma roky nizozemští zpravodajci odhalili, jak se z auta zaparkovaného v blízkosti sídla Organizace pro zákaz chemických zbraní čtyři ruští občané, tři z nich vybavení diplomatickými pasy, pokoušejí prostřednictvím laptopu a bezdrátové sítě nabourat do vnitřního systému instituce.

Převzato z Plusu

Právě se zde totiž prošetřovala látka, kterou byl v anglickém Salisbury otráven bývalý ruský agent Sergej Skripal a jeho dcera Julije.

Zdánlivě zrcadlově obrácený incident se odehrál letos v srpnu, když si Moskva stěžovala, že nizozemská kontrarozvědka do vozidla ruského vojenského atašé nainstalovala odposlouchávací zařízení. Tady ovšem nutno poukázat na nezanedbatelnou asymetrii.

Moskva si sice může stěžovat, jak jsou její diplomatičtí pracovníci v hostitelské zemi sledováni – a to se nepochybně děje i naopak –, ale vládu v Haagu na rozdíl od té v Moskvě není možné vinit, že by nesla podíl na sestřelení civilního letadla s takřka dvěma stovkami ruských občanů na palubě.

Za těchto okolností nejde očekávat, že by vzájemné vztahy v dohledné době zažily nějakou oblevu. Pro Moskvu je možná více než odhalení a nynější vyhoštění dvou jejích špiclujících diplomatů významnější jiná událost.

Nejvyšší nizozemský soud odmítl ruskou žalobu usilující o odklad odškodnění akcionářů někdejšího ropného gigantu Jukos, který Kreml s odkazem na daňové nepořádky nechal rozpustit, následně fakticky znárodnit a jeho zakladatel Michail Chodorkovskij byl odsouzen k mnohaletému trestu. Výše odškodnění, kterou akcionářům v roce 2014 přisoudila mezinárodní arbitráž, dosahuje 50 miliard dolarů.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

Adam Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít