Kdo ztratil Afghánistán?

Začátkem 50. let se ve Spojených státech vedla diskuze na téma: Kdo ztratil Čínu? V roce 1949 vyhlásil Mao lidovou republiku a americké stratégy ovládla panika z expanze komunismu. Dnes slyšíme zvláštní ozvěnu té debaty.

Komentář Kábul Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Americký voják v Kábulu | Foto: Sgt. Samuel Ruiz | Zdroj: ČTK/AP

Když se hladina zklidnila, ukázala se absurdnost otázky. Amerika Čínu v žádném smyslu neměla, o pozbytí nemohlo být řeči. Kromě toho byl Mao jiné zvíře než Stalin a Brežněv, což se eventuálně projevilo jeho pozdější dohodou s Nixonem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tomáš Klvaňa: Kdo ztratil Afghánistán?

Dnes se v Americe horečně hledá viník ztráty Afghánistánu. Čínu a Afghánistán nelze pochopitelně srovnávat, a také souvislosti jsou úplně jiné.

Přesto je otázka „Kdo ztratil?“ užitečná k zaostření perspektivy a uvědomění si základní pravdy: i nejmocnější stát na světě s hi-tech armádou v zádech, více než bilionem investovaných dolarů na válku a přidružené afghánské položky i „měkkou mocí“ v srdcích mnoha pozemšťanů, má jen omezenou možnost, jak ovlivňovat běh světových událostí.

Což je jeden z argumentů, vyvracející spiklenecké teorie o tom, jak je všechno v zákulisí předem dohodnuto.

‚Je tu hrozba teroristického útoku.‘ Americké a britské úřady varují před cestou na letiště v Kábulu

Číst článek

Afghánistán ztratily všechny čtyři zainteresované prezidentské vlády: Bushova, Obamova, Trumpova a Bidenova. Republikánský volební stratég Mike Murphy doporučuje, aby Biden ustavil nezávislou komisi, která by dvacetiletou válku vyšetřila a pokusila se z ní vyvodit ponaučení.

Netuším, jestli to prezident udělá, ale je to nápad brilantní. Politicky by tím Biden rozmělnil odpovědnost za fiasko, za něž je nyní odpovědný.

Způsob odchodu

Když se nějaký čas po zabití Usámy bin Ládina uvnitř Obamova týmu vedly diskuze, jak dál v Afghánistánu, tlačil Biden na urychlený návrat vojáků do Ameriky. Původním cílem americké intervence bylo zničit teroristickou síť al-Káida, znemožnit, aby se Afghánistán stal základnou pro teroristické útoky a potrestat Tálibán. To se více či méně podařilo.

Nová afghánská realita: nefunkční úřady, lidé bez peněz, úprk mladých. Někteří ale Tálibánu fandí

Číst článek

Viceprezident Biden však svůj spor tehdy prohrál. Obama dal na generály a vojenskou přítomnost ještě navýšil. Původní cíle se rozrostly o špatně měřitelný a uchopitelný úkol budování afghánského státu včetně demokratizace a záruky lidských práv.

Tomu měla napomoci masivní afghánská armáda o síle 300 tisíc mužů, dobře vyzbrojená a vycvičená. Na její výzbroj a výcvik utratily Spojené státy nějakých 90 miliard dolarů.

Teď vidíme, že její síla se v závěrečné fázi války podobala fiktivním divizím, které v kultovním filmu Pád třetí říše Hitler v dubnu 1945 „řídil“ při obraně Berlína. Už chybělo jen povolat Steinera.

Z miliard, které měly jít na armádu i budování státu, slušnou částku rozkradli politici v Kábulu a dobře vycvičení vojáci se rozprchli pod náporem Tálibů, jichž bylo maximálně 75 tisíc.

Biden má pravdu. Když se ani za dvacet let s nákladem převyšujícím bilion nepodařilo Afghánistán postavit na vlastní nohy, je na čase odejít.

Problémem je způsob odchodu. Chaos v přímém přenosu připomíná odchod Američanů z Vietnamu a jde plně na vrub Bidena, který za něj politicky zaplatí. Čas ukáže, jak vysoká částka to bude.

Autor působí na New York University Prague

Tomáš Klvaňa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme