Kdo utne hlavu drakovi jménem Airbnb?

V holobytě, uzpůsobeném pro ubytování co nejvíce osob, se od pátku tísnily desítky lidí. Přišli se podívat, jak to vypadá, když vám z domu udělají nelegální hotel. Neformální kolektiv jménem StopAirbnb.cz si totiž pronajal byt v Jindřišské ulici v Praze a proměnil ho na místo, kde se po celý víkend kriticky debatovalo o důsledcích krátkodobých pronájmů. Akce vzbudila nebývalý mediální i politický zájem.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Airbnb

Z šestnácti bytů v domě v Jindřišské ulici zůstaly regulérními obyvateli obývané pouze tři. Ilustrační foto | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Hned na zahájení přišel primátor Zdeněk Hřib a v sobotu se objevil i Patrik Nacher. Kolektiv podpořili i ti, kteří v domě ještě setrvávají jako dlouhodobí obyvatelé. Uvítal ho i Petr Městecký, předseda spolku Za snesitelné bydlení v centru Prahy, který žije opodál a s neregulovaným turismem má letité zkušenosti. Víkendový protest se obecně nesl v poklidném duchu: pro návštěvníky byl připravený program, jídlo i zábava.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Apoleny Rychlíkové

Protest se odehrál v jednom z domů v centru města. Z šestnácti bytů v domě v Jindřišské ulici zůstaly regulérními obyvateli obývané pouze tři. Ostatní sousedy byznys, skrytý za eufemistickým názvem „sdílená ekonomika“, už vystrnadil.

Na zbývající rodiny dopadají všechny problémy: nemohou se vyspat, společné prostory bytu jsou plné neznámých lidí, kteří k nim nemají vztah, fluktuace a pohyb v domě se dostaly daleko za snesitelnou hranici, z domova se stalo nebezpečné místo.

Dům duchů

Důsledky bylo možné vidět v každém koutě domu: zaprášená okna, nepořádek na chodbách, neútulné prostory. V domě, který majitelé bytů používají jen jako „oslíčku, otřes se“, mizí sounáležitost. Ti, kteří byty turistům pronajímají, se o dům nestarají. Proč by také měli: jde jim o co největší zisk a necítí odpovědnost za majetek. Chodby, dvorek i pavlače chátrají. Byty se proměnily na hotelové pokoje. Z domu spolu s původními obyvateli mizí i vztahy a život. Zůstává jen nepořádek a apatie.

O tom, jak se asi žije lidem v sousedství přebujelého turismu, se přesvědčili i protestující. Nemohli se totiž vyspat: v sousedním bytě probíhala celonoční turistická party. Symptomatické bylo i přebírání bytu – firma, které byt patřil (a která má dalších 70 bytů), nestála o žádné doklady, klíče si jeden z protestujících vyzvedl v kanceláři a při opuštění je nechal na místě.

Lidský kontakt je potřeba minimalizovat, o žádné sdílení tak nejde, spíš naopak. I na to upozorňoval primátor Zdeněk Hřib. V diskusi s místními uvedl, že by Piráti situaci rádi vyřešili. Zmínil kromě jiného i regulaci byznysu přímo přes pronajímatele nebo nutnost rekolaudace bytu ve chvíli, kdy se překročí zákonný limit pro sdílení. Podle pražského primátora by maximální hranice pronájmu měla být šedesát dní. Svůj legislativní návrh odeslali Piráti a Spojené síly pro Prahu minulý týden do sněmovny. Přes deklarované sliby však bylo vidět, že obyvatelům Prahy už dochází trpělivost.

Mladým lidem chybí úspory na vlastní bydlení, při žádání o hypotéku musí mít průměrně 700 tisíc korun

Číst článek

Kritická situace

Podle dostupných informací odsávají krátkodobé pronájmy kolem patnácti tisíc bytů po celé Praze. To je podle zveřejněných dat zhruba čtyřikrát víc bytů, než je na trhu k dispozici k dlouhodobému pronájmu.

Nejde přitom jen o tu nejznámější platformu Airbnb, ale i o další ruské či čínské firmy skupující celé desítky bytů. Byznysu s apartmány se ale věnují i Češi – třeba podnikatelka Ivana Tykač, která vlastní téměř tři sta bytů. Krátkodobé pronájmy se navíc podílejí i na zvyšování dlouhodobých nájmů a dál prohlubují vážný stav na poli bydlení ve městech. Problémy hlásí Brno, ale i Olomouc.

Víkendová akce usazovala krátkodobé pronájmy do širších souvislostí. Mluvilo se o vyloučených lokalitách, dostupném bydlení, hrozbách spojených s rozšířením letiště. V Praze zuří největší bytová krize od roku 1989.

Krátkodobé pronájmy tvoří jeden ze základních kamenů kritického stavu. Řešení ale nesmí zůstat jen u nich. Pokud politici skutečně chtějí něco dělat, musí bydlení začít vnímat ne jako investiční příležitost, ale jako podmínku pro důstojný život. A v tomto duchu jednat. Jinak tu dál bude vítězit zisk nad sousedstvím a byznys nad demokracií a sociální stabilitou.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme