Z dramatu kolem Navalného má největší prospěch ruská státní moc
Lékaři z berlínské kliniky Charité dospěli k názoru, že ruský opoziční politik Alexej Navalnyj byl otráven. Na životě není ohrožen a v rámci terapie je mu podáván atropin.
Německá kancléřka Angela Merkelová po Moskvě žádá plné vyšetření okolností kolapsu Navalného a potrestání viníků.
To, co se očekávalo od samého počátku, se naplnilo: lékaři slavné berlínské nemocnice Charité potvrdili, že během podrobné analýzy zdravotního stavu nejznámějšího ruského opozičního politika Alexeje Navalného, našli v jeho organismu stopy toxinu.
Podle Kremlu není důvod vyšetřovat okolnosti stavu Navalného. ‚Němci spěchali s použitím slova otrava‘
Číst článek
Patří do skupiny inhibitorů cholinesterázy. Ruské vysílání BBC vyslovilo názor, že jed by mohl patřit do stejné skupiny látek, jako smutně proslulý novičok, nasazený proti Sergeji Skripalovi a jeho dceři Julii.
Na důležitou zprávu okamžitě reagovala spolková kancléřka Merkelová a německý ministr zahraničí Heiko Maas. Ti po Moskvě žádají, aby viníci tohoto útoku byli dopadeni a náležitě potrestáni.
Na tomto místě poznamenejme, že takové věci se v Rusku nedějí. A v nejlepším případě se daří odhalit a potrestat bezprostřední vykonavatele takového zločinu, nikoli ty, kdo si ho objednali. Ať už je to ale, jak chce, hlavní je, že Navalnyj není v ohrožení života, i když zatím není jasné, jestli si z tohoto dramatického dobrodružství neodnese nějaké trvalé stopy na zdraví.
Jak je taková věc vůbec možná
Na prohlášení z Berlína okamžitě reagovali lékaři z nemocnice v Omsku, kteří dál trvají na tom, že Navalnému zachránili život a že žádné stopy nějakých jedovaných látek v jeho organismu neobjevili.
Popravdě řečeno – jim nic jiného ani nezbývá. Ale jejich postoje jen zprostředkovaně dokládají, že v tomto případě nejde o problém zdravotní, ale politický.
V Rusku samozřejmě sílí hlasy, které se ptají, jak je taková věc vůbec možná. Přímo Vladimira Putina viní z celého incidentu jen část ruské veřejnosti.
Kritici připomínají, že je to právě ruský prezident, kdo v zemi postupně vytvořil atmosféru, ve které je možné chladnokrevně zabít i takové lidi jako je novinářka Anna Politkovská, lidskoprávní aktivistka Natálie Estěmirovová, bývalý ruský vicepremiér Boris Němcov a mnozí další.
Nejhorší na tom všem přitom je, že tento tragický seznam se bude nevyhnutelně prodlužovat.
Člověka hned napadne, že když se v současném Rusku něco takového stane, nikdo za tím nehledá nějaké přirozené příčiny, ale kruté, ba brutální násilí. Je to samozřejmě smutné, ale je to tak.
Ptáme-li se čistě pragmaticky, kdo má z tohoto dramatu největší prospěch, pak je to jistě ruská státní moc.
Blíží se 13. září, tedy jednotný volební den, během kterého se v některých oblastech odehrají tentokrát regionální volby. Kvůli nim vlastně Navalnyj po Sibiři cestoval, aby poskytoval návody, jak v nich porazit „stranu moci“ Jednotné Rusko. Do rozhodující fáze předvolebních bojů ale v této situaci zasáhnout nemůže – což bylo možná hlavní poslání nelítostného travičského útoku.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Volební fígle Kateřiny Konečné
Jiří Leschtina
Co čeká evropský automobilový průmysl? Stávka ve Volkswagenu je jen začátek
Julie Hrstková
Nad Gruzií se vznáší stín vážného občanského konfliktu
Libor Dvořák
Ambiciózní projekt reformy daní z dílny PAQ Research má jediný háček: je navrhovaný v Česku
Apolena Rychlíková