Víme, kdo v Americe vyhraje aneb Politické drobopravectví

Kdo bude americkým prezidentem? Tuhle otázku dostává od známých každý novinář, který se někdy jen vzdáleně dotkl americké politiky.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump bude obhajovat svůj mandát | Foto: Evan Vucci | Zdroj: ČTK/AP

Důvěra přátel v náš úsudek je dojemná, nebo nás možná chtějí potěšit. Ale netěší, protože jedinou možnou odpovědí je pokrčení ramen. Jak to máme vědět? Minule Donald Trump porazil nejen Hillary Clintonovou, ale i většinu těch, kdo předvídali jiný výsledek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Víme, kdo v Americe vyhraje aneb Politické drobopravectví

Ostatně, ani dnes není jasné, kdo měl vlastně pravdu. Clintonová dostala výrazně vyšší počet hlasů, ale dvoustupňový systém volby přiřkl Trumpovi vítězství celkové. Otázka by se tedy měla přinejmenším rozdělit na dvě – kdo dostane víc hlasů, a kdo bude výsledným vítězem. Ani to nám ale moc nepomůže.

Klokot událostí

Politologové, sociologové a další novodobí drobopravci vypracovali sofistikované nástroje pro analyzování předvolební situace. Unii jsou schopni rozplátkovat podle společenských vrstev, ras, vyznání, příjmových skupin i jednotlivých států, zejména těch, které jsou jazýčky na vahách.

Stránky, jako RealClearPolitics nebo FiveThirtyEight, jsou skutečně velmi úctyhodné, z podstaty věci vždy velmi kvalifikované, ale spíše marné pokusy zachytit měňavou realitu.

V médiích se dokonce občas objeví odborník, který se při odhadování už 20, 30 nebo sto let nespletl. Jenže ono je statisticky nevyhnutelné, že z tisíců expertů se jeden nezmýlí.

Může mít náhodou pravdu dokonce i na základě mylné úvahy – ostatně možnosti jsou vždy jen dvě. V jistém smyslu jde o podobný jev, jako když známý svišť Phil s velkou úspěšností předpovídá počasí.

Jev tak složitý, jako jsou volby, až na výjimky spolehlivě předpovědět nelze. Do hry totiž vstupuje příliš velké množství nahodilých faktorů. Pro ty letošní americké prezidentské to platí trojnásob.

Vzájemná kritika a souboj o diváky. Kandidáti Trump a Biden uspořádali souběžné debaty s voliči

Číst článek

Jednak proto, že všechny důležité faktory jsou tentokrát ještě méně jisté, a i proto, že v Trumpově éře letí události opravdu tryskem. Pokud budeme mluvit jen o letošním roce – kolik lidí si vzpomíná, že v lednu se řešil epochální návrh na odvolání prezidenta z funkce?

Následoval covid, jehož dopad na voličské jednání je velmi nejistý. Z rekordně nízké nezaměstnanosti se kvůli jeho dopadu stala rekordně vysokou, a Trump poté, co virus podceňoval, sám onemocněl. Jenže také nemoc rychle překonal a může vystupovat v roli vítěze, kterého žádný bacil nezastaví. Kdo se odváží tvrdit, že covid zvrátí volby?

Totéž platí pro smrt Trayvona Martina, po které následovaly divoké protesty. Pomůže tato událost aktivizovat Bidenovy příznivce, anebo budou motivovat ochabující Trumpovy voliče, aby ho přece jen ještě jednou podpořili?

Ameriku postihly gigantické požáry, unikly skandální dokumenty o Trumpových daních, vypukl spor o nahrazení zemřelé soudkyně Ginsburgové, a další bomby, které by v minulých desetiletích pravděpodobně byly zásadním tématem voleb. Jenže v tomto klokotu událostí nikdo nedokáže odhadnout, co se v následujících týdnech ještě stane – od úniků dalších dokumentů až po teroristický útok.

Zdraví nemocní

Nejsnáze predikovatelným faktorem je ovšem tělesné zdraví obou kandidátů – i když je ovšem současně činitelem nejméně předvídatelným, co do konkrétní podoby.

Trumpovi je 74, Bidenovi 78. Průměrný americký muž se dožívá 76 let, u bohatších Američanů s dobrou stravou a lékařskou péčí to může být o něco více. Oba působí na svůj věk dost svěže, ale statisticky vzato – s každým přibývajícím rokem věku prudce narůstá pravděpodobnost, že je postihne vážný zdravotní problém.

Už Donald Trump byl v tehdejších 70 nejstarším prezidentem v době nástupu do funkce. Za posledních více než 200 let byl průměrný věk nastupujícího prezidenta 55 let, zhruba o 20 let méně, než je dnes Trumpovi nebo Bidenovi.

Na otázku, kdo vyhraje, nebo spíš kdo bude americkým prezidentem, je tedy serióznější neodpovídat. Kulantní novinář ale tazatele bez odpovědi nenechá. Vítězi nadcházejících prezidentských voleb budou s vysokou pravděpodobností oba viceprezidentští kandidáti.

Jeden z nich má šanci, že se stane prezidentem ještě v následujících čtyřech letech. Případně že bude nejpřirozenějším kandidátem své strany pro další volby.

Podobně se ale zvyšuje šance i toho druhého, který letos neuspěje. Příští, nebo přespříští americký prezident, se tedy jmenuje buď Mike Pence, nebo Kamala Harrisová.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme