Babiš dělá z reflexe své minulosti neupřímnou frašku

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém projevu k 30. výročí sametové revoluce v Národním muzeu mimo jiné řekl, že chce zpětně vyjádřit poděkování a pokoru vůči těm, kteří vyšli 17. listopadu z Albertova na Národní třídu, jakož i Občanskému fóru. Odvaha Václava Havla byla prý obdivuhodná. Babiš připomněl, že on sám byl tehdy v komunistické straně, na to prý není pyšný. „Nebyl jsem tak statečný jako Havel. Navíc jsem byl mimo Československo,“ dodal.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Andrej Babiš (ANO) s manželkou Monikou

Premiér Andrej Babiš (ANO) s manželkou Monikou | Foto: Roman Vondrouš | Zdroj: ČTK

Bohužel jeho slova v Národním muzeu rámuje několik dalších jeho vyjádření v médiích, která nejen zpochybňují upřímnost jeho sebekritiky, ale navozují otázku, jestli si z nás nedělá trochu legraci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Babiš dělá z reflexe své minulosti neupřímnou frašku

Tvrdí kupříkladu, že o tom, co se děje v Československu, ani pořádně nevěděl, protože československý tisk přicházel do Maroka, kde pracoval jako obchodní delegát zahraničního obchodu, s několikadenním zpožděním.

Babiš, který vládl několika cizími jazyky a měl v Maroku bezpochyby přístup i k zahraničním médiím, kde se o událostech v Československu tehdy hojně referovalo, tak navozuje dojem, že on sám se do revolučního kvasu nezapojil především proto, že byl od dění v Československu odříznut.

Co byla výjezdní doložka? Připomenutí nejen pro premiéra Babiše

Číst článek

Ve svém životopise nicméně uvádí, že ještě v roce 1989 vystoupil z KSČ. V Maroku pak zůstal až do roku 1991.

Paralelní realita?

Další pozoruhodné vyjádření současného českého premiéra se týká možnosti cestovat.

V rozhovoru pro deník Mf Dnes totiž prohlásil, že jako pracovník zahraničního obchodu ani nevěděl, že lidé „za socialismu“ nemohli svobodně cestovat a že k cestě do západních zemí potřebovali výjezdní doložku. Na otázku, jak je možné, že o takové všeobecně známé věci nevěděl, odpověděl: „Kdo nám to měl říct? Jak jsem se to měl dozvědět?“

Je zcela nepravděpodobné, že Babiš, který tvrdí, že měl v rodině „tři emigračky“, čímž naznačuje, že kvůli příbuzným, kteří emigrovali na Západ, neměl v bývalém režimu také úplně na růžích ustláno, o existenci výjezdní doložky nevěděl, i když on sám měl diplomatický pas.

‚Nebyl jsem tak statečný a angažovaný jako Havel.‘ Přečtěte si celý projev Andreje Babiše ze 17. listopadu

Číst článek

Babišovi by asi nikdo nevyčítal, že dnes vyjadřuje vděk bývalým disidentům za to, že pomohli svrhnout komunistický režim, jakkoliv on sám pařil k režimním kádrům, kteří tvořili jádro pracovníků zahraničního obchodu.

Lze si totiž představit, že dokonce i mnozí členové komunistické strany, kterým stranická průkazka pomohla k lukrativním pracovním pozicím a výhodám, systém sice pragmaticky využívali, ale zároveň ho viděli kriticky, a když padl, ulevilo se i jim.

Ale je skutečně třeba při dnešních pokusech o kritickou sebereflexi navozovat dojem, že někdo jako Andrej Babiš v tom byl natolik nevinně, že poté, co ho do komunistické strany údajně přihlásila jeho matka, později coby pracovník zahraničního obchodu ani nevěděl o nejrůznějších omezeních svobody svých méně angažovaných spoluobčanů? A odbýt svoji aktivní spolupráci s režimem tím, že prostě nebyl statečný jako Havel?

Při loňské návštěvě Německa Babiš dokonce prohlásil, že komunistická strana měla být po roce 1989 zakázána. Jinými slovy: premiér, který byl členem této strany, dnes vytváří dojem, že byl vlastně antikomunistou. Když to ale spojíme s jeho ostatními vyjádřeními, je těžké mu věřit.

Jeho reflexe minulosti se obracejí ve frašku, ve které to ze všeho nejvíc vypadá, že Babiš žil v nějaké paralelní realitě. Anebo prostě jenom říká z politických důvodů v jednu chvíli v oficiálním projevu takříkajíc správné věci, které mu naváží na miskách veřejného mínění jeho mediální poradci, aby vše vzápětí shodil, když v nějakém rozhovoru dostane otázku, na kterou musí reagovat bez pomoci své PR mašinérie.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme