Babišova neopodstatněná obrana útokem na EU

Český premiér Andrej Babiš (ANO) se zase rozhodl, že nejlepší obrana je útok. Tentokrát se musí popasovat s návrhem auditní zprávy pocházející z Bruselu.

Komentář Praha/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej Babiš | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Zaútočil tedy na Evropskou komisi, ostatní unijní státy i instituce s výjimkou Maďarska. Babišova argumentace je ovšem zavádějící snůška polopravd.

Tak například není důvod, aby na něj někdo útočil prostřednictvím návrhu auditní zprávy kvůli volbě předsedy příští Evropské komise. Babiš není sám, kdo prosazuje volbu šéfa unijní exekutivy členskými státy na úkor spitzenkandidátů Evropského parlamentu. V tomto ohledu bojují mnohem silnější státy Francie a Německo. Paříž chce volbu členskými státy, Berlín chce spitzenkandidáta.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

Návrh auditní zprávy kritizující premiéra nepřišel ani prezidentu Macronovi, ani jinému premiérovi, který nechce spitzenkandidáta.

Někdo by mohl namítnout, že šéf Elysejského paláce je trochu jiná váhová kategorie než pán ze Strakovy akademie, tudíž si každý v unii dvakrát rozmyslí kritiku Francie. Jak ale víme na základě vývoje uplynulých let, Itálie, konkrétně předseda Ligy Matteo Salvini, si klidně na Macrona dovolí.

Navíc pokud by byla pravda, že je Macron tak mocný, jistě by svého spojence v otázce způsobu volby šéfa Evropské komise podržel. Žádnému premiérovi ani prezidentovi podporujícímu volbu členskými státy nepřišel kritický dokument jednoduše proto, že chodí jen těm, u kterých podezření na zneužívání společných unijních peněz existuje.

Zbytečné okopávání zbytku EU

Babiš se také pokusil odvést pozornost od podstaty problému poukazem na nelegální migraci. Použil samozřejmě svou oblíbenou pohádku o tom, jak společně s Viktorem Orbánem zrušili kvóty. Nic nezrušili, protože kvóty skončily na podzim roku 2017 samy od sebe. Byly totiž přijaté na předem limitovanou dobu.

A opět, pokud by šlo o mstu kvůli údajné nesolidaritě v otázce pomoci státům nejvíce zatíženým nelegální migrací, obětí by se nestal jen Babiš. Do vládních budov v Polsku a Maďarsku zatím nic podobného českému případu nepřišlo. Otázku dodržení kvót navíc rozhodne Evropský soudní dvůr.

Podivné je také Babišovo obvinění, že to Evropská komise, a ne jeho politika či zpomalování ekonomiky, může za vyšší schodek českého státního rozpočtu. Stěžovat by si mohli Řekové nebo Italové, kteří jsou členy eurozóny a nemají plnou vládu nad monetární a fiskální politikou.

My máme korunu, můžeme posilovat, devalvovat měnu jak chceme a rozpočtu vládne hnutí ANO už v druhé vládě. Takže když Babiš rozdává a pak mu chybí peníze, nemůže se divit. A jestli má postavený rozpočet tak, že stojí a padá na evropských dotacích, měl by říct minimálně dvě věci. Za prvé, co bude, až unijních dotací nebude. Za druhé, měl by vysvětlit, proč kouše do ruky, která dává.

Andrej Babiš zbytečným okopáváním zbytku Evropské unie neškodí jen sobě, ale také nám. Když už se dostaneme do světových médií, tak v negativním slova smyslu. V zahraničí pak už můžeme jen vysvětlovat, zdali se Babiš blíží více Orbánovi nebo Berlusconimu.

Obrana útokem na zdroj kritiky Babišovi mohla vycházet doma, stejně jako odvádění pozornosti. Podezření ze zneužívání společných unijních peněz se ale týká jen podezření ze zneužití peněz. Ničeho jiného. Jelikož jsou to peníze daňových poplatníků zpravidla větších a mocnějších států, měl by Babiš tlačit na urychlené vyšetření podstaty věci, neodvádět pozornost a projevit pokoru.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme