Ostře sledovaný Babiš
Česko musí být v Evropě víc slyšet, říká designovaný předseda vlády a šéf ANO Andrej Babiš. Když má být konkrétnější, opakuje ale kolem dokola jen to, co v žádném případě nedopustí: od přijetí eura, přes harmonizaci daňové zátěže až po společnou azylovou politiku.
Prostě žádnou další integraci. Nakolik je tohle všechno míněno jen pro domácí spotřebu, bude jasnější po 14. prosinci, až Andrej Babiš bude poprvé v Bruselu jednat za Českou republiku na zasedání hlav členských zemí Evropské unie.
Pokud ovšem bude trvat na svém i tam, bude znít hlas naší republiky dost cize.
Tváří v tvář globálním výzvám je totiž stále více zřejmé, že bez hlubší integrace jim Evropa stěží může čelit. Řeč samozřejmě není o integraci v tak nerealistickém rozměru a tempu, jakou hlásal na berlínském kongresu německé sociální demokracie Martin Schulz, když mluvil o spojených státech evropských do roku 2025.
Tohle lze spíše chápat jako snahu blýsknout se před spolustraníky, frustrovanými z výsledku voleb, coby ještě odvážnější reformátor než francouzský prezident.
Hlubší integrace má ale mnoho podob a většina z nich by velmi prospěla i Česku. Výmluvně se to dá demonstrovat v oblasti sociální politiky, konkrétně ve zdravotnictví. To je obor, jehož personálnímu obsazení pouští v Česku společný unijní trh žilou snad úplně nejvíc ze všech oblastí. Lékaři a zdravotní sestry odcházejí za hranice po stovkách. Řada dalších zemí je na tom podobně.
Své vlastní zájmy
Analýza německé Nadace Fridricha Eberta vidí hlavní problém v tom, že zdravotnictví je součást sociálního systému, ale zároveň i ekonomiky. Jelikož je ale sociální politika v gesci národních států, vytvořila si každá země svůj systém rovnováhy mezi zájmy pacientů, zdravotních pojišťoven, lékařů, nemocnic a farmaceutického průmyslu.
Nejdůležitější je evropská agenda, oznámil Babiš. Podporu pro vládu bude hledat u všech stran
Číst článek
Fungování a regulace unijního trhu je ovšem v gesci Evropské unie. A protože je evropské právo nadřazeno právu národnímu, dochází k tomu, že pravidla společného trhu ruší národní ustanovení sociální politiky.
Za následek to má nadřazenost trhu vůči sociálnímu státu: pacienti jsou bráni jako spotřebitelé a lékaři a sestry jako pracovní síly.
To sice přináší pacientům levnější léky a lékařům vyšší platy v jiné zemi unie, ale zároveň to podrývá solidární zdravotnický systém. Dotyčná analýza dochází k závěru, že je v podstatě jedno, na jaké úrovni probíhá ve zdravotnictví regulace tržní a sociální politiky. Musí to ale vždycky být jedna a tatáž úroveň. Jinak se zdravotnictví ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny.
Jedním z hlavních bodů programu, který na Andreje Babiše v Bruselu čeká, bude přijetí závěrů k evropskému pilíři sociálních práv. O něm diskutovali 17. listopadu šéfové unijních vlád ve švédském Göteborgu. S cílem zformulovat budoucí sociální politiku Evropy.
Po Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) se toho teď za Českou republiku ujme majitel impéria, které má - logicky a legitimně - své vlastní zájmy. Z oblasti zdravotnictví patří do tohoto impéria například řetězec reprodukčních klinik. Andrej Babiš bude v Bruselu pod drobnohledem.
Jak vážná je bezpečnostní situace
Jiří Pehe
Horký čínský TikTok
Tereza Zavadilová
Putinovo manželství s islámem
Jan Fingerland
Digitalizace pádí natolik, že utekla i svým uživatelům
Julie Hrstková