Ostře sledovaný Babiš

Česko musí být v Evropě víc slyšet, říká designovaný předseda vlády a šéf ANO Andrej Babiš. Když má být konkrétnější, opakuje ale kolem dokola jen to, co v žádném případě nedopustí: od přijetí eura, přes harmonizaci daňové zátěže až po společnou azylovou politiku.

Tento článek je více než rok starý.

Praha/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Andrej Babiš

Premiér Andrej Babiš | Foto: David W Cerny | Zdroj: Reuters

Prostě žádnou další integraci. Nakolik je tohle všechno míněno jen pro domácí spotřebu, bude jasnější po 14. prosinci, až Andrej Babiš bude poprvé v Bruselu jednat za Českou republiku na zasedání hlav členských zemí Evropské unie.

Pokud ovšem bude trvat na svém i tam, bude znít hlas naší republiky dost cize.

Tváří v tvář globálním výzvám je totiž stále více zřejmé, že bez hlubší integrace jim Evropa stěží může čelit. Řeč samozřejmě není o integraci v tak nerealistickém rozměru a tempu, jakou hlásal na berlínském kongresu německé sociální demokracie Martin Schulz, když mluvil o spojených státech evropských do roku 2025.

Tohle lze spíše chápat jako snahu blýsknout se před spolustraníky, frustrovanými z výsledku voleb, coby ještě odvážnější reformátor než francouzský prezident.

Hlubší integrace má ale mnoho podob a většina z nich by velmi prospěla i Česku. Výmluvně se to dá demonstrovat v oblasti sociální politiky, konkrétně ve zdravotnictví. To je obor, jehož personálnímu obsazení pouští v Česku společný unijní trh žilou snad úplně nejvíc ze všech oblastí. Lékaři a zdravotní sestry odcházejí za hranice po stovkách. Řada dalších zemí je na tom podobně.

Své vlastní zájmy

Analýza německé Nadace Fridricha Eberta vidí hlavní problém v tom, že zdravotnictví je součást sociálního systému, ale zároveň i ekonomiky. Jelikož je ale sociální politika v gesci národních států, vytvořila si každá země svůj systém rovnováhy mezi zájmy pacientů, zdravotních pojišťoven, lékařů, nemocnic a farmaceutického průmyslu.

Nejdůležitější je evropská agenda, oznámil Babiš. Podporu pro vládu bude hledat u všech stran

Číst článek

Fungování a regulace unijního trhu je ovšem v gesci Evropské unie. A protože je evropské právo nadřazeno právu národnímu, dochází k tomu, že pravidla společného trhu ruší národní ustanovení sociální politiky.

Za následek to má nadřazenost trhu vůči sociálnímu státu: pacienti jsou bráni jako spotřebitelé a lékaři a sestry jako pracovní síly.

To sice přináší pacientům levnější léky a lékařům vyšší platy v jiné zemi unie, ale zároveň to podrývá solidární zdravotnický systém. Dotyčná analýza dochází k závěru, že je v podstatě jedno, na jaké úrovni probíhá ve zdravotnictví regulace tržní a sociální politiky. Musí to ale vždycky být jedna a tatáž úroveň. Jinak se zdravotnictví ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny.

Jedním z hlavních bodů programu, který na Andreje Babiše v Bruselu čeká, bude přijetí závěrů k evropskému pilíři sociálních práv. O něm diskutovali 17. listopadu šéfové unijních vlád ve švédském Göteborgu. S cílem zformulovat budoucí sociální politiku Evropy.

Po Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) se toho teď za Českou republiku ujme majitel impéria, které má - logicky a legitimně - své vlastní zájmy. Z oblasti zdravotnictví patří do tohoto impéria například řetězec reprodukčních klinik. Andrej Babiš bude v Bruselu pod drobnohledem. 

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme