Jak ministr kultury Staněk ‚zařízl‘ sociální demokracii

Strana, která není schopna vyměnit ve vládě svého ministra, je odsouzená skončit ve volbách pod hranicí pěti procent. Dal by se parafrázovat výrok prezidenta Miloše Zemana namířený na ČSSD. Hlava státu v něm hovořila obrazně o zaříznutí ministra.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Antonín Staněk | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Antonín Staněk (ČSSD) by totiž podle prezidenta měl dále setrvat v čele resortu kultury. Sociální demokraté si to nemyslí. Zároveň názorně demonstrují, proč jejich podpora u veřejnosti slábne.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

Nejsou totiž schopni rychle a bez problémů zvládnout svým způsobem rutinní krok. Pokud usoudili, že jim pobyt Antonína Staňka v křesle ministra kultury přináší více škody než užitku, měli ho odvolat.

Předseda sociální demokracie Jan Hamáček to měl navrhnout premiérovi. Prezident by potom neměl na vybranou a musel by jeho žádosti vyhovět. Ministr může ve své funkci skončit především tímto způsobem.

Jeho odchod může být pochopitelně důstojnější. To, když svému odvolání předejde podáním demise. Jan Hamáček tuto šanci Antonínu Staňkovi nabídl. Ten ji přijal.

Drtivá prohra jako odměna

Jak se později ukázalo, nemyslel to vážně. Využil pouze příležitost, jak si ve spolupráci s prezidentem republiky prodloužit svůj pobyt ve funkci. Miloš Zeman by ho v ní proti jeho vůli držet nemohl.

Pokud by Staněk na demisi trval, v čele ministerstva kultury by skončil. To, že i nadále pokračuje, lze vykládat jako jeho podraz na sociální demokracii.

Upřednostnění osobních zájmů nad stranickými není u ČSSD prvním případem. Není proto divu, že strana na veřejnosti působí jako spolek, který si nedokáže udělat uvnitř pořádek. Zároveň nedokáže vyřčená slova proměnit v konkrétní činy.

To, co říká, proto nelze brát úplně vážně. Bylo by s podivem, kdyby takovouto stranu podporovaly masy lidí. Dění kolem Antonína Staňka to názorně ilustruje. Jan Hamáček zvolil takový způsob výměny ministra, který umožnil prezidentu republiky převzít iniciativu.

Nestalo se tak poprvé. V případě Miroslava Pocheho rovněž prokázal předseda ČSSD nedostatek rozhodnosti. Na post ministra zahraničí nechtěl nabídnout nikoho jiného. Zároveň nenutil premiéra, aby Pocheho skutečně navrhl. Miloš Zeman ho tak jmenovat ani nemusel. Na finálním seznamu totiž jeho jméno chybělo.

Prezident doporučil Babišovi, aby s odvoláním Staňka počkal na výsledky trestních oznámení

Číst článek

Uvidíme, nakolik bude Jan Hamáček důsledný nyní. Zdá se, že nedokáže být razantní šéf strany, který prosadí svou. Naopak různě mlží a ustupuje. Tak jako v momentu, kdy sociální demokraté prohlašovali, že rozhodně nepůjdou do vlády, jejíž součástí bude trestně stíhaný člověk. ČSSD ve vládě s Andrejem Babišem sedí. Byla za to odměněna drtivou prohrou v evropských volbách.

Zároveň není ochuzena o účinkování ve frašce kolem odvolání ministra kultury. V ní ochotně vystupuje jejich člen Antonín Staněk a dobře zvládá roli škůdce sociální demokracie v režii Miloše Zemana. Zkrátka strana, která není schopna vyměnit ve vládě svého ministra, by měla být odsouzená skončit pod pětiprocentní hranicí nejenom v evropských volbách.

Petr Hartman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme