Nerovnost často začíná péčí

Podle posledních dat zaměřených na nerovnost mužů a žen v Evropě obsadila Česká republika v této oblasti nelichotivou 21. příčku a ve všech možných zkoumaných tématech se umístila za evropským průměrem.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Otec s dítětem (ilustrační foto) | Foto: Josh Willink | Zdroj: fotobanka Pexels | CC0 1.0

Evropský institut pro rovnost žen a mužů zkoumá každoročně takové věci, jako je práce, zdraví, čas, finance, znalosti nebo moc. A většinu z nich Česko zvládá podprůměrně. V hodnocení získalo pouhých 55,6 bodu. Oproti průměru, který byl 67,4.

Nejhorších výsledků jsme dosáhli v zastoupení žen ve funkcích a také v tématu přímé platové diskriminace. Ačkoliv do problematiky nerovností vždy vstupuje celá řada faktorů, základní téma tu zůstává stejné: je jím otázka péče a s ní související diskriminace žen na pracovním trhu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nerovnost často začíná péčí. Motivovat muže k účasti na ní je žádoucí pro všechny

V debatách o čerpání rodičovské dovolené pro muže však tento stěžejní faktor nějak chybí. A to navzdory tomu, že na kritický vztah mezi péčí a diskriminací žen upozorňuje trvale i Český statistický úřad.

Podle dlouhodobých statistik odchází na rodičovskou dovolenou v České republice skoro výhradně ženy – pečují v 98 procentech případů. Takto vysoké číslo princip dobrovolnosti skoro vylučuje a veškerá zkoumání péče v Česku to potvrzují.

Hlavní roli v otázce, kdo bude pečovat – nejdříve o děti, pak třeba o starší rodiče – hraje kromě kulturních zvyklostí ekonomická nutnost. Alespoň tak se vyjádřilo skoro 50 procent dotazovaných během šetření aliance Byznys pro společnost.

Otcové na dva měsíce domů k dětem? Vláda se zabývá směrnicí o rodičovské dovolené

Číst článek

Stejný výzkum navíc uvádí, že doba strávená mimo zaměstnání z důvodu mateřské a rodičovské dovolené výrazně ovlivňuje profesní a kariérní dráhu rodičů. Více než tři čtvrtiny rodičů (77 procent) a dvě třetiny zaměstnavatelů (66 procent) si myslí, že rodičovství má u nás stále negativní dopad na celoživotní uplatnění žen v práci.

Jsou to totiž ženy, u kterých se automaticky počítá s nižším příjmem, a jsou to muži, na kterých často finanční stabilita domácností stojí. Problém je, že nerovnost v odměňování žen a mužů s péčí přímo souvisí: zaměstnavatelé často počítají s tím, že jim žena na čas zmizí, proto necítí (podvědomě, nebo otevřeně) potřebu ji podporovat v kariéře. Vzniká tím začarovaný kruh, ze kterého se dá vystoupit jen stěží.

Svoboda, nebo předurčení?

Jedinou šanci na jeho prolomení tak skutečně představuje co největší motivace mužů k účasti na péči. Když si Liga otevřených mužů před lety nechala zpracovat výzkum týkající se účasti mužů na rodičovské dovolené, vyšlo z něj, že by se do péče rádo zapojilo na 50 procent otců.

Brání jim v tom jediné: že mzdy a platy jejich žen jsou právě ty, které lze v rodině snáze oželet. Paradoxní potom je, že nejvyšší gender pay gap je kromě u lidí se základním vzděláním právě u lidí s tím vysokoškolským.

Stávající nerovnost, která často začíná právě za dveřmi domácností a která má pak zásadní dopady na kvalitu života žen (celých 70 procent lidí pod hranicí chudoby globálně jsou ženy), nás staví před zásadní otázku: opravdu je současné nastavení projevem svobody, vědomé a konsensuální volby obou rodičů, nebo je spíš ekonomickou nutností a kulturní daností? Data ukazují, že spíš to druhé.

Chceme-li být společností, kde se rodiče skutečně mohou rozhodovat, kdo bude pečovat, a kdo ne, musíme ekonomické i kulturní bariéry bourat a snažit se o maximálně spravedlivé nastavení podmínek pro všechny stejně. Svoboda bez možnosti volby totiž není svobodou, ale předurčením. A o to snad nikdo nestojí.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme