Zloději versus cenzoři. V boji o unijní směrnici šlo o velké peníze i svobodu slova
Boj o unijní směrnici k ochraně autorského práva na internetu byl lítý a emotivní. Však v něm také šlo o velké peníze a o svobodu slova. Stoupencům směrnice, kteří říkají, že krást je špatné, se dostalo nelichotivého nařčení, že útočí na svobodu internetu a prosazují cenzuru.
Stoupenci internetové svobody jsou naopak nařčeni, že obhajují zlodějinu. Při hlasování v Evropském parlamentu cenzoři přesvědčivě porazili zloděje, když pro směrnici hlasovalo 348 poslanců, a proti 274.
Potíž je v tom, že poražení zloději mají na své straně silné veřejné mínění. Petici proti regulaci internetu podepsalo 5 milionů lidí. Zloděje pak také podporují evropští akademici, kteří předvídají, že se na internetu dramaticky sníží dostupnost informací.
Než by se totiž začala platit daň z odkazu, přestane se podle akademiků odkazovat. Dost možná tedy vítězní cenzoři utrpěli vítězství Pyrrhovo. V praxi bychom to měli vědět za dva roky, poté, co členské státy implementují odhlasovaná pravidla do národních legislativ.
Zloděj vždy o krok vpředu
Žádná kaše se ovšem nejí tak horká, jak se navaří a platí to i o tomto souboru dobrých předsevzetí dláždících cestu do pekla. Z voleb do evropského parlamentu může vzejít reprezentace, která přijatou regulaci zruší. Anebo zloději najdou způsob, jak směrnici obejít.
Zloděj je jak známo vždy o krok vpředu před cenzorem. Především ale pouze tušíme, co s internetem udělá jeho stonásobné zrychlení. V tomto smyslu je směrnice účtem, který Evropský parlamentu udělal bez hostinského.
Ochrana autorského práva, čili ochrana vlastníků autorských práv, nikoli samotných autorů, se nezavádí z principiálních či etických důvodů, nýbrž z důvodů zcela pragmatických. Kvůli příjmům z reklamy.
Evropský parlament se přiklonil k názoru, že příjem z reklamní manipulace a rafinovaného vymývání mozků by měl připadnout médiím, která kultivují své publikum seriózní žurnalistikou.
Potíž je v tom, že média, která žijí z reklamy, své publikum nekultivují. Krmí ho mixem žurnalistiky a reklamní demagogie. Proto mimochodem nebude snadné přesvědčit veřejnost, aby si ošklivila internetového zloděje a oslavovala svého cenzora.
Babišův rohlík a Fialův Reagan
Kateřina Perknerová
Senátní zlaté mlčení
Ondřej Konrád
Jak reálná je vláda ANO s ODS
Jiří Pehe
Zlato už zase září, uprostřed nejistot
Tereza Zavadilová