Boj o unijní směrnici k ochraně autorského práva na internetu byl lítý a emotivní. Však v něm také šlo o velké peníze a o svobodu slova. Stoupencům směrnice, kteří říkají, že krást je špatné, se dostalo nelichotivého nařčení, že útočí na svobodu internetu a prosazují cenzuru.

Komentář Praha 11:30 28. března 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Stoupenci internetové svobody jsou naopak nařčeni, že obhajují zlodějinu. Při hlasování v Evropském parlamentu cenzoři přesvědčivě porazili zloděje, když pro směrnici hlasovalo 348 poslanců, a proti 274.

Potíž je v tom, že poražení zloději mají na své straně silné veřejné mínění. Petici proti regulaci internetu podepsalo 5 milionů lidí. Zloděje pak také podporují evropští akademici, kteří předvídají, že se na internetu dramaticky sníží dostupnost informací.

Než by se totiž začala platit daň z odkazu, přestane se podle akademiků odkazovat. Dost možná tedy vítězní cenzoři utrpěli vítězství Pyrrhovo. V praxi bychom to měli vědět za dva roky, poté, co členské státy implementují odhlasovaná pravidla do národních legislativ.

Zloděj vždy o krok vpředu

Žádná kaše se ovšem nejí tak horká, jak se navaří a platí to i o tomto souboru dobrých předsevzetí dláždících cestu do pekla. Z voleb do evropského parlamentu může vzejít reprezentace, která přijatou regulaci zruší. Anebo zloději najdou způsob, jak směrnici obejít.

Zloděj je jak známo vždy o krok vpředu před cenzorem. Především ale pouze tušíme, co s internetem udělá jeho stonásobné zrychlení. V tomto smyslu je směrnice účtem, který Evropský parlamentu udělal bez hostinského.

Ochrana autorského práva, čili ochrana vlastníků autorských práv, nikoli samotných autorů, se nezavádí z principiálních či etických důvodů, nýbrž z důvodů zcela pragmatických. Kvůli příjmům z reklamy.

Evropský parlament se přiklonil k názoru, že příjem z reklamní manipulace a rafinovaného vymývání mozků by měl připadnout médiím, která kultivují své publikum seriózní žurnalistikou.

Potíž je v tom, že média, která žijí z reklamy, své publikum nekultivují. Krmí ho mixem žurnalistiky a reklamní demagogie. Proto mimochodem nebude snadné přesvědčit veřejnost, aby si ošklivila internetového zloděje a oslavovala svého cenzora.

Ivan Hoffman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít