NATO není ochotno riskovat zhoršení špatných vztahů s Ruskem

Nejdůležitější událost posledních 24 hodin kolem kerčské krize se neodehrála v Černém nebo Azovském moři, ale na druhé straně světa. Donald Trump z paluby svého prezidentského speciálu světu oznámil, že kvůli tomuto konfliktu ruší dvouhodinovou schůzku s Vladimirem Putinem, která se měla odehrát na summitu G20 v Buenos Aires.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Azovské moře se stává třetím ohniskem rusko-ukrajinského konfliktu | Zdroj: ČTK/AP

Pro ruskou stranu to muselo být nepříjemné překvapení, protože s tímto setkáním počítala.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

„Vycházeje z faktu, že Rusko námořníky ani lodě Ukrajině nevrátilo, jsem se rozhodl, že pro všechny zainteresované strany bude lepší plánované setkání s prezidentem Vladimirem Putinem v Argentině zrušit,“ napsal ve svém tweetu Trump.

Dodal, že je ochoten se s ruským prezidentem sejít, až bude kerčský konflikt uspokojivě vyřešen. Inu, pro Kreml jistě dosti nepříjemné překvapení… I když Putinův mluvčí Dmitrij Peskov hned pohotově prohlásil, že jeho šéf takto uvolněný čas jistě využije, a možná užitečněji a příjemněji.

Expert: Pokud padne Ukrajina, je ve vážném ohrožení celá Evropa. EU a NATO musí na Putina silně tlačit

Číst článek

Třetí ohnisko: Azovské moře

Horečnou aktivitu v posledních desítkách hodin vyvíjí hlava ukrajinského státu Petro Porošenko. Ten oslovil kupříkladu Turecko a vybídl je, aby nepovolilo ruským lodím plavbu přes úžiny, spojující Středozemní a Černé moře.

Stejně bláhový pak byl apel na Severoatlantickou alianci, aby přímo do Azovského moře vyslala svá válečná plavidla.

Na toto vybídnutí Porošenko žádnou odpověď nedostal, což je celkem pochopitelné – NATO prostě není ochotno riskovat další zhoršení beztak špatných vztahů s Ruskem. Moc hrdinsky to, pravda, nevypadá, ale zřejmě je to to nejrozumnější, co může Aliance ve vzniklé situaci udělat.

Kerčskému problému se živě věnují jak ruští a ukrajinští, tak i západoevropští analytici. Alespoň dva protichůdné názory.

Bez vyhlášení výjimečného stavu by Kyjev ukázal slabost, říká ukrajinská analytička

Číst článek

Florian Hassel v Süddeutsche Zeitung soudí, že „Petro Porošenko a jeho souvěrci rozpoutali na hladině Azovského moře cynickou a nebezpečnou hru… Nikdo nepochybuje o tom, že ruská okupace Krymu a agresivní kroky Moskvy proti ukrajinským plavidlům jsou z hlediska mezinárodního práva výsměchem. Mnohé však mluví pro to, že incident vyprovokovala ukrajinská strana, aby Porošenko mohl těsně před prezidentskými volbami vyhlásit válečný stav.“

Badatelka Francouzského institutu mezinárodních vztahů Taťána Kastujevová se naopak na stránkách Le Mondu domnívá:

„Tento incident naznačuje, že oficiální statut Azovského moře, které má být pro ukrajinskou stranu volně přístupné, už neplatí – Moskva po výstavbě Krymského mostu toto moře de facto převzala pod svou kontrolu. Kyjev i Washington ostatně odhalují ruskou ‚plíživou anexi‘ azovského prostoru už od jara. Azovské moře se tak po Krymu a Donbasu stává třetím ohniskem rusko-ukrajinského konfliktu.“

K čemuž není co dodat.

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme