Premiérovy názorové otočky a jeden menší handicap
Andrej Babiš sice nepožívá pověsti jako jindy Mirek Topolánek, že totiž často rychleji mluví, než přemýšlí, a pak je nutno unáhlené výroky žehlit. Nicméně bůhvíjak rozmyšlené nevyhlíží prohlášení stávajícího premiéra z počátku měsíce, že pokud hnutí ANO skončí po volbách v opozici, on sám z politiky odejde. A nebude stát ani o funkci prezidenta.
Prohlášení se s velkým smíchem držel ještě při první tiskové konferenci po sečtení volebních hlasů: „Sněmovna je pro mě peklo, katastrofa. Já jsem manažer, moje místo je ve vládě.“ Třebaže šlo o reakci na dotaz, jestli by případně přijal post šéfa dolní komory.
Ale hned druhý den se mu už pobyt mezi zákonodárci asi tak ďábelsky nejevil: „Zůstanu a budu pozorovat, jak nová vláda plní, co slíbila.“
A z následujících slov „jsem hrdý Čech a já to prostě nevzdám“ se může dokonce zdát aktuální i prezidentská kandidatura. Přičemž prvé souvisí s druhým: mimo sněmovnu by byl coby uchazeč o post hlavy státu samozřejmě mnohem méně viditelnější.
Po takových názorových kotrmelcích ovšem nevíme, co má Babiš ve skutečnosti v plánu. Ani jestli skutečně nějaký pevný plán má.
Zeman se k sestavování vlády vyjádří ve středu. ‚Chci zdůraznit, že komunikuje,‘ dodal Ovčáček
Číst článek
Po jednoznačném volebním výsledku a deklarované soudržnosti obou doposud opozičních bloků je udržení postu premiéra prakticky vyloučené. Lze ho jen na chvíli protahovat. Což navíc komplikuje evidentně vážný zdravotní stav prezidenta Zemana.
Slovák, který se usadil v Čechách
Reálnější se tedy jeví varianta Babišova tahu na Hrad. Ve kterém by jistě nebyl bez šancí.
A ať už by šlo o prezidentskou volbu řádnou na počátku roku 2023, anebo předčasnou, podstatná by byla osoba hlavního protikandidáta.
Na něm se musí nejprve shodnout pět subjektů pravděpodobné příští vládní koalice, což nebude snadné, tak ho – a to je ještě mnohem důležitější – musí akceptovat dostatečná část voličů.
Pokud by se ale někdo takový našel, Babiše může brzdit prostý fakt, že jde chtěj nechtěj o Slováka, který se v Čechách usadil až na zhruba druhou polovinu dosavadního života.
U premiérské funkce na tom nikomu nesešlo, ale nemůže to hrát roli při výběru prezidenta? Sídlícího v hradčanském symbolu české státnosti? Aniž by to přitom bylo projevem české xenofobie?
O celé řadě dalších pro leckoho zcela nepřijatelných Babišových handicapů nemluvě, neboť ty by mu překážet nemusely.
Když k letošním voličům hnutí ANO přičteme asi milion propadlých hlasů pro ČSSD, Přísahu, KSČM a tak dále. Jak řečeno, šance je to reálná.
A také nabízející odklad soudních nepříjemností ohrožujících občana Babiše, ale nejspíš aspoň dočasně zeslábnuvších v případě prezidenta Babiše. A to za pokus uspět v plebiscitu jistě stojí. Pokud ovšem mezitím premiér nedospěje k nějaké další názorové otočce. Že je umí, už víme.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Ke státním zaměstnancům vláda přistupovala jako k levné pracovní síle. Mění se to konečně?
Apolena Rychlíková
Trestně stíhaní politici zneužívají demokracii. Ta si s nimi neví rady
Jiří Pehe
Ruské demografické údaje Kreml stále tají
Libor Dvořák
Dva Marshallovy plány pro Evropu
Tereza Zavadilová