Balkán nadějí centristických stran v eurovolbách

Celounijní průzkum nálad voličů před blížícími se volbami do Evropského parlamentu ukázal zajímavou tendenci.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bulharský prezident Rumen Radev | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Zatímco ve starších západních i nových východních členských zemích mají velkou šanci uspět euroskeptici a populisté, mezi novými členy na Balkáně se drží klasické středopravé a středolevé, v základu proevropské politické strany.

V Rumunsku, Bulharsku, Chorvatsku i Slovinsku by se měly sympatie voličů přelévat mezi sociálně demokratickými, liberálními a pravicovými subjekty. V případě Řecka, které Balkán ohraničuje ze spodní hranice, platí stejný vzorec.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

Vítězem se stane buď člen lidovecké frakce Evropského parlamentu Nová demokracie nebo Syriza, která se za dobu své vlády zvládla zapojit do hlavního proudu evropské moderní levice.

Z průzkumu veřejného mínění, které pro Evropský parlament zpracovala společnost Kantar Public, je možné vyčíst také následující. Po evropských volbách by si v součtu hlasů odevzdaných v 27 členských státech měly většinu zachovat dosavadní nejsilnější skupiny europoslanců. Tedy frakce lidovců, socialistů a liberálů.

Šance na rozvoj a mír v Evropě

Právě z politických stran, které k těmto frakcím patří, si údajně hodlají vybírat voliči na Balkáně v první řadě. Pokud se tedy průzkum nemýlí, příští Evropský parlament by měl více reflektovat zájmy nových členských zemí Balkánu.

S těmi má také mnoho společného Česká republika, jakkoliv to vypadá, že se nad bývalými spojenci z doby studené války a Řeckem často ošklíbá. V první řadě je zde důraz na pokračování rozvoje unijních států prostřednictvím evropských fondů. Dále soustředěná snaha o stabilizaci nečlenských zemí západního Balkánu a pokračování Východního partnerství.

Obojí je česká zahraničně politická priorita. Východní partnerství je dokonce přímo dítě české diplomacie zrozené v době našeho předsednictví roku 2009.

Země jihovýchodní Evropy, neboli postaru Balkánu, mají ovšem také často větší pochopení pro smíření s Ruskem, se kterým ho pojí historické, náboženské i obchodní vztahy.

Zájem o volby do Evropského parlamentu klesá. Průměr dolů dramaticky táhnou Slováci a Češi

Číst článek

To pro ně ovšem neznamená, že by je to nějak oddalovalo od Evropské unie. Mnoho místních obyvatel a politiků se totiž ve velké míře řídí různými variacemi na tezi bulharského prezidenta Radeva, podle nějž „být proevropský neznamená být protiruský“.

Co se týká migrace, většinově jsou balkánské vlády pro její kontrolu, ale upřednostňují celounijní solidární přístup. Země podél balkánské migrační stezky z vlastní zkušenosti ví, že žádný evropský stát nelegální migraci sám nezvládne.

Ve světle očekávaných zisků Ligy a Hnutí pěti hvězd v Itálii, Marine Le Penové ve Francii, AfD v Německu a strany Fidesz Viktora Orbána v Maďarsku se tedy momentálně nálady voličů od maďarských hranic směrem na jih po prvním průzkumu preferencí jeví jako spásné pro evropské centristy.

Možná je to tím, že dané země se dotkly dna v podobě konfliktů doprovázejících rozpad Jugoslávie, cení si momentální šance na rozvoj a mír v Evropě a hlavně, nechtějí si podřezávat vlastní větev.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme