To je mimořádně důležité také vzhledem k blížícímu se předsednictví Česka v unii, které začne už za nějakých osm měsíců. Vzniká šance, že tuto příležitost, která se členské zemi naskytne jednou za zhruba 12 let, využijeme lépe a účinněji, ku prospěchu evropského společenství i sebe sama.

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Barták: Případná pětikoalice musí šlápnout na plyn přípravy předsednictví Česka v EU

První bruselské reakce na výsledky českých voleb jsou pozitivní. Zaprvé proto, že je zde reálná možnost vystřídat Andreje Babiše, jehož střet zájmů a další kauzy doslova otravovaly vzájemné vztahy a poškozovaly pověst Česka jako právního státu schopného zabezpečit vládu práva na svém území.

Za druhé proto, že případná vláda koalice pěti dosud opozičních stran bude mít pohodlnou většinu, odpadne tedy dosavadní nutnost spoléhat na komunisty. Militantně protievropská SPD nebude mít na vládní politiku žádný vliv.

Nová politická garnitura oproštěná od tohoto břemene by se měla velmi rychle pustit do doladění programu a obsahu českého předsednictví, kterému se na politické úrovni kvůli blížícím se volbám dosud věnovala jen velmi malá pozornost. Bude třeba aktivně analyzovat jednotlivé evropské politiky a u každé z nich vytyčit reálné cíle pro konec roku 2022 a začít na jejich dosažení pracovat nejen s Francií a Švédskem jako členy „trojky“ po sobě jdoucích předsedů EU, ale i s ostatními členskými zeměmi.

Visegrádská spolupráce

Očekává se například, že ve druhé polovině roku 2022 bude třeba dotáhnout do konce jednání o balíku klimaticko-ekologické legislativy (Fit for 55); návrh Evropské komise je kontroverzní a konečný produkt bude vyžadovat diplomatické umění a schopnost vyjednávat nejen s ostatními zeměmi, ale také s Evropským parlamentem.

Česká vláda by proto měla mít co nejdřív sama jasno, co od ambiciózní evropské klimatické politiky očekává, o jaké kompromisy hodlá usilovat a kde jsou její červené čáry. 

Podobně složité bude usilovat o dosažení konsensu v oblasti azylové a migrační politiky, kde Česko dlouhodobě stojí na krajní pozici odmítání jakýchkoli povinností. Spolu s Maďarskem a Polskem bylo hlavní překážkou průlomu v této oblasti, kterou má pokrýt nový legislativní počin nazvaný Evropskou komisí „migrační pakt“.

Převzato z Plusu

Přestože je to pro českou politiku mimořádně citlivé téma a ačkoli si žádná politická strana před volbami nedovolila ani ceknout, pokud jde o otevírání země běžencům, zasloužila by si tato rigidní pozice nějaké zpružnění, které by usnadnilo evropský kompromis. 

Takový posun by asi oslabil visegrádskou spolupráci, která se v poslední době hodně scvrkávala na osobní spojenectví mezi premiéry Česka, Maďarska a Polska a jejím nejsilnějším tmelem byl právě odpor k migrantům. Příští české exekutivě by určitě prospěl větší odstup od současných vlád Maďarska a Polska, které otevřeně zpochybňují princip vlády práva a jsou z nacionalistických a demagogických pohnutek otevřeně na válečné stezce proti bruselským institucím a většině vlád západoevropských zemí.  

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

Karel Barták Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít