Sebral poslední zbytky sil a sám se vydal před liverpoolské fanoušky. „Promiňte, zpackal jsem to,“ gestikuloval na dálku a po tvářích mu stékaly slzy. Příznivci anglického týmu mu na podporu zatleskali. Přesně v duchu známé hymny klubu You´ll Never Walk Alone. Nikdy nepůjdeš sám.

Přesto se Karius musel cítit sám. Bezprostředně po závěrečném hvizdu ho přišli utěšit jen zástupci Realu Madrid, kteří slavili vítězství 3:1. Až po nich se k němu váhavě vydali i někteří spoluhráči, jejichž pohledům se raději vyhýbal a obličej skrýval pod dresem.

Karius nejdřív chybnou rozehrávkou přihrál přesně na nohu dotírajícího Benzemy a potom pustil Baleovu střelu z obrovské dálky, i když míč letěl přímo na něj. Mezitím od stejného hráče inkasoval ještě po střele přes hlavu, i když ta byla tak výjimečná, že s ní těžko mohl něco dělat.

Fanoušci začali přepisovat Kariusův profil na encyklopedii Wikipedia. „Brankář, který se narodil bez rukou.“ „Nejhorší německý brankář.“

A další urážky padaly třeba na twitteru nebo v internetových diskusích.

K fotbalu patří chyby i kritika

Ty nejtěžší chvíle teprve přijdou. Angličané fotbal zbožňují, což projevují ve vítězných časech, ale i po porážkách. Když záložník David Beckham dostal na mistrovství světa 1998 červenou kartu a na úkor Anglie postoupila Argentina, stal se národním vyvrhelem.

„Deset statečných lvů a jeden hloupý chlapec,“ zněl tehdy jeden z mnoha kousavých titulků. Na pouliční lampě zase kdosi oběsil figurínu v Beckhamově dresu. To všechno v době před internetem.

Karius se teď musí připravit jak na zlobu, tak na posměch. Chyby sice k fotbalu patří, ale ve finále Ligy mistrů jsou přeci jen víc vidět. Za takové minely, jaké udělal čtyřiadvacetiletý gólman, by si navíc leccos vyslechl i brankář v Hanspaulce.

Stejně jako chyby patří k fotbalu také kritika. Nejen od vlastních trenérů, ale i od fanoušků a médií. I za to dostávají hráči milionové smlouvy a musejí s tím počítat.

Ti nejlepší se v takových chvílích dokážou zvednout. Když už byla zmínka o Beckhamovi, ten těžké období zvládl a nakonec se z něj stal miláček Anglie. Kapitán národního týmu. Nositel Řádu britského impéria.

Dokáže se očistit i Karius? Na to, aby s omluvou předstoupil před fanoušky, sílu měl. Tím ovšem teprve začala dlouhá cesta k nabytí důvěry i sebedůvěry.

Petr Šedivý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít