Bratranec zakladatelky Black Lives Matter byl zavražděn policií. Co se můžeme od hnutí naučit my?

Deset let od vzniku Black Lives Matter, hnutí upozorňujícího na násilné chování policistů v USA vůči Afroameričanům, byl při policejním zásahu zabit příbuzný jedné ze zakladatelek hnutí Patrisse Cullors. Přestože počty Afroameričanů zabitých policisty neklesají, hnutí má za sebou dílčí úspěchy.

USA Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protesty po smrti Afroameričana Keenana Andersona | Foto: Profimedia

Protesty po smrti Afroameričana Keenana Andersona | Foto: Profimedia | Zdroj: Profimedia

Záznamy z kamer policistů ukazují, jak má zjevně vyděšený 31letý učitel angličtiny Keenan Anderson, obavy z policistů, kteří se ho pokoušeli zadržet po dopravní nehodě. V průběhu zásahu Anderson opakovaně zmínil, že se ho police bude snažit zabít jako George Floyda, chtěl aby celý zásah mohli sledovat kolemjdoucí. Následně se pokusil o útěk.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak souvisí hnutí Black Lives Matter s Českem? Poslechněte si komentář Johanny Nejedlové

Záznamy z kamer policistů ukazují, že Anderson ležel na zemi, jeden policista měl loket na jeho krku a druhý ho zhruba třicet vteřin bez přestávky paralyzoval teaserem. Během toho Anderson opakoval: „Prosím pomozte mi.” O pár hodin později zemřel v nemocnici na zástavu srdce.

Otázkou, kterou vznesla Patrise Cullors, je především to, proč policisté vůbec začali řidiče omezovat na svobodě, místo toho, aby mu po nehodě nabídli pomoc. Data přitom ukazují, že zhruba 10 % policejních vražd v USA ročně začíná právě dopravní nehodou a že každý třetí zabitý před použitím smrtící síly utíkal.

Podle nedávné analýzy byl loňský rok nejsmrtelnějším rokem policejního násilí od roku 2013, kdy odborníci začali vraždy v celé zemi sledovat. Celkem policie ve Spojených státech zabila loni na 1176 lidí, tedy okolo 100 osob měsíčně. USA tak patří do první desítky zemí s největším počtem lidí zabitých policisty na světě.

Zemřel bratranec spoluzakladatelky Black Lives Matter. Podle ní je za to zodpovědná policie

Číst článek

Je tedy hnutí Black Lives Matter, které se od roku 2013 snaží na tyto problémy upozorňovat, zatím neúspěšné? Pokud se podíváme na data a vidíme, že počet vražd naopak stoupá, nabízí se odpověď, že ano. Důležité kroky k eliminaci násilí se ale staly.

Zaprvé jsou Američanům i celému světu dostupnější data a záznamy z policejních zásahů. Bez nich bychom se o úmrtí Andersona nebo například George Floyda možná vůbec nedozvěděli.

Podařilo se také prosadit policejní tréninky, které mají odstraňovat rasový bias, jenž vede k nerovnému zacházení na základě barvy kůže. Policisté díky reformám méně používají střelné zbraně.

Jejich nahrazení teasery však není bez výhrady pozitivní. Zásah může mít i tak fatální následky a ukázalo se, že je policie nadužívá. V letech 2000 - 2018 po zásahu teaserem zemřelo v USA na 1000 lidí. V České republice jsou paralyzéry klasifikovány jako střelná zbraň.

Nejdůležitější změna, kterou Black Lives Matter přineslo, je v postojích společnosti. Víc než polovina bílých Američanů a Američanek je přesvědčená o tom, že zásahy proti Afroameričanům končící smrtí nejsou ojedinělými incidenty, ale širším problémem. To může politikům pomoct v prosazování potřebných změn.

Výrazně se snížil počet lidí, kteří si myslí že Afroameričané a Afroameričanky mají v USA stejné příležitosti jako bílí Američané.

Většina lidí také věří, že mají nižší možnosti uplatnění na trhu práce. Jedním z hlavních požadavků Black Lives Matter je snížení nákladů na policii a navýšení objemů financí na reálnou prevenci kriminality – tedy podpora chudých.

Přesto, že 55 % Američanů a Američanek stále věří, že vyšší rozpočty policie můžou snížit kriminalitu, 75 % respondentů je zároveň přesvědčeno, že navýšení finančních prostředků na budování ekonomických příležitostí v chudých komunitách, by také pomohlo snížit trestnou činnost.

‚Měla by být mezi živými‘. V USA obvinili čtyři policisty v případu vraždy Afroameričanky Taylorové

Číst článek

A toto je postoj, kterým bychom se mohli inspirovat i v Česku. Můžeme kritizovat Spojené státy, ale neměli bychom zapomínat na problémy, které máme u nás a které jsou naší odpovědnosti.

Z ostrakizací, segregací a rasistickými postoji se u nás potýkají nejčastěji Romové a Romky. O tom, jak s nimi zachází česká policie data nemáme. Víme ale, že ve vyloučených lokalitách, kam Romy a Romku česká společnost vyhnala, je vyšší kriminalita.

Bez toho, abychom si kolektivně přiznali, že tady máme prostředí, v němž mají někteří obyvatelé kvůli rasismu horší podmínky uplatnit se a bez toho, abychom vynakládaly prostředky na zlepšení jejich ekonomických podmínek, se nám tuto situaci nepodaří vyřešit.

Johanna Nejedlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme