Blízkovýchodní konflikt v Praze

V Česku se odehrál drobný a nekrvavý incident, vlastně kapitola jednoho blízkovýchodního konfliktu. Zlomyslné náhodě se podařilo do několika vteřin napěchovat hned několik paradoxů tamní politiky.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto

Mezinárodní chemická olympiáda se letos konala v Bratislavě a Praze, a to za účasti studentů z desítek zemí. Při vyhlašování zjistil Saúdský Arab, že by měl stát vedle Izraelce, a raději odešel na opačný konec řady, kde se postavil vedle studenta původem z Íránu.

Gesto, které mladý saúdský chemik udělal, zaznamenala kamera. Incident pak žil na sociálních sítích vlastním životem, přičemž arabský student byl zejména zevnitř muslimského světa chválen za své hrdinské gesto“, kterým odmítl legitimizovat Izrael. Jiní debatující si z věci dělali legraci. 

Z deště pod okap

Situace skutečně nepostrádala neúmyslný humor, protože místo sousedství s Izraelcem si mladík ze Saúdské Arábie vybral blízkost k Íránu. I když je patrné, že zřejmě nevěděl, že na opačné straně řady stojí zrovna Íránec. Přesto si tím vlastně zopakoval dilema, kterému čelí i jeho vlastní vláda. 

Saúdi strávili desítky let symbolickým a někdy i reálným bojem proti Izraeli, až nakonec usoudili, že jim je vlastně jeho existence lhostejná, a zejména že je nijak neohrožuje. V té samé době se začal vyhrocovat letitý problém s rozpínavostí sousedního Íránu, který ovšem Saúdská Arábie na svém postavení pociťuje opravdu citelně. 

Vedle toho obě země, vlastně dva druhy náboženských diktatur, soutěží ve vůdcovství muslimského světa a současně jsou vyhraněnými představiteli sunnitského, respektive šíitského směru, což je staví do vzájemné opozice. 

Teď už je dávno veřejným tajemstvím, že Saúdi sice stále neuznávají Izrael, a dokonce ani jeho legitimitu, ale zároveň jej považují za svého tichého spojence v zadržování Íránu. 

Ďáblové číhají

Setrvačnost a také léta masáže však dělají své a v arabském světě stále žije obraz Izraele jako ústředního nepřítele - vlastně nikoli politického, ale snad dokonce metafyzického protivníka. Vyjadřovat odpor proti Izraeli a všemu izraelskému, i kdyby to měl být spolusoutěžící na studentské olympiádě, je něco, co se očekává, a opačné jednání se neodpouští. 

Obrací Saúdská Arábie? Izraelci mají právo na svou vlastní zemi, prohlásil korunní princ Mohamed

Číst článek

Dokonce i v oněch dvou arabských zemích, které s Izraelem uzavřely mír, je nevhodné do Izraele cestovat, a když v Egyptě vydají takového autora, jako je Amos Oz, je třeba to doprovodit komentářem, že je dobré vědět, co nepřítel zamýšlí.

I v tomto ohledu byl mladý Saúd chycen do nelehkého dilematu. Buď sám věří, že Izrael je ďábelská entita a jakýkoli kontakt s ní je nebezpečný, anebo je mu to jedno, ale ví, že být vyfotografován, jak stojí vedle Izraelce, nota bene držícího izraelskou vlajku, by mu mohlo velmi zkomplikovat život.

Podobný problém měla v roce 2015 miss Libanon, když se objevila na selfie izraelské kolegyně a halasně se od snímku distancovala. Hned rok poté jiná libanonská misska ztratila občanství své země za to, že sousední Izrael navštívila. 

Saúdské šachy

V poslední době se také mluví o tom, že sedmiletá izraelská šampionka v šachu nebude moci přijet na soutěž do Tuniska, izraelští hráči byli ostatně vyšachováni i z loňské soutěže v bleskovém a rapid šachu v Saúdské Arábii. Podobných příkladů lze vyjmenovat jen za posledních pár let desítky. 

Saúdská Arábie je země ve srovnání se svým okolím relativně málo rozvinutá, a to i v akademické a intelektuální oblasti. Současný král Salmán, a zejména jeho syn, nástupník trůnu Mohamed, se snaží udělat rychlé reformy, které to mají změnit a připravit zemi na post-petrodolarovou éru. 

Incident z chemické olympiády v Praze jako kdyby ukazoval obtíže této proměny, během které některé procesy jsou rychlejší než ty ostatní. Saúdské školy už dokázaly vyprodukovat nadaného přírodovědce, ale i on je v zajetí zvláštního druhu bigotnosti, v němž stát - nebo být vyfotografován - vedle Izraelce je nepřijatelné a nesnesitelné. Je to ještě horší než stát vedle Íránce.

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme